Osobnosti oddílu

Hledání dle specializace
Sprinteři Skokani Překážkáři Vrhači Funkcionáři Vytrvalci Trenéři Chodci Vícebojaři

Hrabalová Naděžda (28. září 1958)

Pochází z Hustopečí, kde začala trénovat pod vedením Antonína Kavana, byla členkou prvního ženského družstva na okrese v 70. letech. V dorostu zaběhla 800 m za 2:33,0 (1975), v juniorkách 200 m za 31,1, 800 m 2:29,4 (1977), byla jednou z prvních na okrese, která běžela 1500 m 5:13,2 (1977). Závodila ještě v ženách 400 m 69,6 (1978), 800 m 2:30,6 (1979), na 1500 m držela i okresní rekord 5:07,6 (1978).

Hrbáč Ladislav (5. února 1985)

Mimořádný talent v kategorii mladšího žactva ze ZŠ Břeclav-Slovácká (učitel Milan Klim). V mladších žácích zaběhl 800 m za 2:28,5 (1998), výška 170 (1998), ve starším žactvu 60 m 7,1, elektricky 7,45 (2000), 100 m 11,6, elektr. 12,03 (2000), 300 m 37,2 (2000), 800 m 2:11,4 (1999), 1000 m 2:55,7 (2000), 100 m překážek 18,3 (1999), výška 186 (2000), dálka 590 (2000), koule 13,10 (2000). Ukončením ZŠ se odešel učit do Brna a údajně se věnoval tenisu.

Hromádko Jiří (20. června 1966)

Nepocházel z Břeclavska, ale z Čech, v Břeclavi studoval na průmyslovce a zde ho k atletice přivedl Miroslav Loučka prostřednictví Středoškolského poháru. Jeho rychlosti si pak všimli atleti Lokomotivy Břeclav, kterým chyběl jeden člen do dorostenecké štafety na 4x100 m. Začal trénovat s trenérem Mazourem a závodil po dobu studií za Lokomotivu. V roce 1982 zaběhl 100 m za 11,2 (11,78), 200 m za 24,0 (1983). V roce 1982 byl členem štafety mladších dorostenců Lokomotivy (Stanislav a Jiří Petrjanošové, Milan Kopuletý), která se stala mistrem Československa a časem 44,69 navíc překonala československý dorostenecký rekord na 4x100 m v Praze na Strahově. Po ukončení studií na průmyslovce se vrátil domů. Čas na 100 m 11,2 zaběhl na československém finále Středoškolského poháru v Nitře, kam se břeclavská průmyslovka probojovala.

Hromková Lucie (5. února 1983)

Žákyně gymnázia Břeclav, trenér Zbyněk Chlumecký, v roce 1983 byla ve štafetě starších žákyň, která zaběhla 4x60 m za 31,38. V kategorii dorostenek měla 300 m za 44,0 (1999), dálku 519 (1999), 4x100 m 52,09 (1999), sprinterský trojboj 1873 bodů (1999). Pokud se týká účasti na mistrovství ČR, byla v kategorii starších žákyň ve štafetě 3x300 m (Harhajová, Fröhlichová) 2:12,91, která skončila na čtvrtém místě a ve štafetě 4x60 m (Harhajová-Fröhlichová-Trumpešová) na šestém místě (31,38). V kategorii dorostenek získala bronzovou medaili za štafetu 4x400 m (Bečvová-Harhajová-Fröhlichová) v okresním rekordu 4:01,72.

Hrstka Štěpán JUDR. (9. října 1914 Sarajevo – 23. března 2012 Brno)

Narodil se v Sarajevu v Bosně-Herccegovině, kde působil služebně jeho otec jako zástupce císařského-královského Rakouska-Uherska. Skončením první světové války jeho mise skončila, a proto se vrátil do vlasti. Rozhodl se, že vystoupí na první stanici za hranicemi a to byla právě Břeclav. Zde začal chodit do školy a poprvé se seznámil se sportem. Navštěvoval cvičení Orla a zásluhou diplomu, který mu zůstal, ví, že tyto závody se konaly v roce 1923 na fotbalovém hřišti na místě dnešní Lokomotivy Břeclav.

Se svým starším bratrem, pozdějším olympionikem, chodil také na „veslák“. Zde se seznámil s tehdejším nejlepším břeclavským atletem Míťou Zikmundem, který ho zlákal k atletice. Chodil do břeclavského gymnázia, a již v té době závodil za SK Prostějov, kam ho zaregistroval Zikmund. V roce 1931 startoval na olympiádě katolických gymnastů ve Vídni. Od roku 1935 pak oba závodili po dobu vysokoškolských studií za VS Brno. V tomto roce překonal československý rekord na 200 m překážek na 26,3. Zde dosáhl svých největších úspěchů.

V roce 1936 překonal československý rekord v desetiboji (11,3 - 52,5 - 4:44,8 - 16,0 - 12,82 - 35,40 - 46,00 - 160 - 648 - 300), který vydržel až do 50. let. Uměl 100 m za 11,2, 200 m 23,5, 400 m 52,5, 110 m překážek 15,6, 400 m překážek 56,5, výška 170, dálka 682, trojskok 13,45, koule 13,45, disk 38,20, oštěp 53,40, kladivo 33,80, desetiboj 6315 bodů. V roce 1938 získal druhý titul v pětiboji, od roku 1939 závodil za Orel Královo Pole, ale na podzim přestoupil do Zlína. Do roku 1944 závodil ještě za Baťu Zlín. Mistrem republiky se stal v roce 1936 v desetiboji, 1938 v klasickém pětiboji, 1942 na 400 m překážek.

Reprezentoval jednou v mezistátním utkání (1936), 22x byl přeborníkem Orla. V roce 1942 získává třetí titul na 400 m překážek. Tři roky byl nejlepším v „Protektorátu“, 1941 56,7, 1942 56,7, 1943 56,5, 1944 se odmlčel – narození dcery. Po skončení studií na vysoké škole nastoupil zaměstnání ve Zlíně a sem také přestoupil. Po skončení aktivní činnosti v roce 1944 byl ve Zlíně trenérem, předsedou oddílu a organizátorem. Atletice se věnoval i jako veterán, pravidelně se zúčastňoval mistrovství ČSR veteránů od jeho založení v roce 1967.

V následujících letech získal mistrovské tituly v disku (4x), kouli (jednou) kromě toho dalších devět medailí v disku, oštěpu a v kouli. Je třeba se zmínit nejen o sportovních, ale i lidských vlastnostech. Je velmi inteligentní, charakterní a nadaný. Jak sám přiznal, velmi lehce se učil ve škole, životě, ale i ve sportu. Je odpovědný, dochvilný a důsledný, umí výborně jednat s lidmi. Břeclav byla jeho srdeční záležitostí. Jezdil sem velmi často, měl zde i „kamarádku“, navštívil vždy stadion, aby zavzpomínal, měl vždy velkou radost, pokud se od jeho poslední návštěvy něco změnilo k lepšímu. V roce 1996 slavila břeclavská atletika 75 let trvání. Omluvil se rozsáhlým několikastránkovým dopisem pro rodinnou oslavu. Nepodařilo se ho dostat ani na oslavy 90 let atletiky, i když byl v Břeclavi na oslavě 85 let veslování a křtu lodí. To mu bylo již dost přes 95 let.

Hýžová Hana (16. března 1975)

Navštěvovala ZŠ Břeclav-Kupkova, již jako mladší žákyně zaběhla 60 m za 8,3 (1988), 150 m 20,8 (1988), 300 m 44,6 (1988). Pod vedením trenéra Zbyňka Kalužíka se zlepšovala i v kategorii starších žákyň: 60 m 7,8 (1989), 100 m 12,7 (1989), 150 m 189,5 (1989), 200 m 26,8, elektricky 27,17 (1989), 300 m 42,13 (1990). V roce 1989 byla členkou štafety (Konečná-Šuldesová-Kalužíková), která dosáhla času 30,9 a dosud drží okresní rekord na 4x60 m. Také štafeta 4x100 m ve složení Červinková-Hýžová-Šuldesová-Kalužíková zaběhla v roce 1990 rekordní čas 49,5.

Tato štafeta získala titul mistryň Československa, ale v kategorii mladších dorostenek, protože tehdy byly mladší dorostenky 14-15 let. V roce 1990 nečekaně oznámila ukončení aktivní činnosti. Tak skončila jedna z největších nadějí atletiky. Na mistrovství ČSFR na 300 skončila ve finále B na 4. místě za 43,5 (celkově 10. v Československu). Na Mistrovství Československa byla v kategorii dorostenek 15 let na 5. místě na 300 m časem 42,8, ve štafetě byl celek na mistrovství Československa druhý.

Chlumecký Zbyněk (14. února 1964)

Začínal jako fotbalista v žákovských letech na Lokomotivě Břeclav a současně také závodil za mladší žáky v atletickém celku. Mládí prožil v Jeseníku, kde začínal se stolním tenisem. Pak se přestěhoval do Břeclavi, odkud pochází jeho matka. Chodil na ZŠ Břeclav-Dukelská (Žlutá škola), za kterou absolvoval své první školní závody (vyhrál 60 m, 300 m a dálku). V roce 1976 byla otevřena ZŠ na Slovácké ulici, kam přešel. Zde ho vedl zkušený atlet Jiří Horník, současně ještě hrával fotbal, kterému zůstal věrný prakticky po celou dobu aktivní činnosti v atletice.

V roce 1977 jako mladší žák zaběhl 60 m za 7,5, 150 m 19,0, 300 m 41,0, 1000 m 3:02,8, 60 mp 10,0, dálka 528, oštěp 26,54. Ve starších žácích 60 m 7,4 (1978), 100 m 11,9 (1979), 150 m 18,2 (1978), 200 m 24,2 (1979), 300 m 38,7 (1978), 400 m 53,0 (1979), 500 m 1:14,1 (1978), 800 m 2:08,0 (1979), 1000 m 2:49,8 (1979), 1500 m 4:36,1 (19798), oštěp 40,70 (1979), kladivo 5 kg 19,40 (1979). To ho již trénoval Petr Mazour, závodil většinou za celek mladších dorostenců, protože věkové hranice byly jiné než nyní.

V kategorii dorostu měl následující výkony: 60 m 7,2 (1980), 100 m 11,3 (1980), 200 m 22,8 (1980), 400 m 50,19 (1981), 800 m 2:04,9 (1980), 1000 m 2:39,1 (1981), dálka 618 (1981). Mezi juniory běžel 60 m 7,0 (1982), 100 m 11,0 (1982), elektricky 11,70 (1982), 150 m 16,7 (1983), 200 m 22,5 (1983), 300 m 35,5 (1983), 400 m 49,41 (1983), 800 m 1:57,6 (1983), 1500 m 4:23,0 (1983), 400 m překážek 60,2 (1983), trojskok 12,58 (1983), kladivo 6,25 21,82, kladivo 7,25 19,72 (1983), desetiboj mužský 4876 (bez tyče, 1982). Vojenskou prezenční službu si odbyl v Rudé Hvězdě Praha.

V kategorii mužů měl pak následující výkony: 60 m 6,9 (1987), 100 m 10,8 (1986), a 11,32 (1987), 150 m 16,6 (1986), 200 m 21,6 (1986), 400 m 48,60 (1986), 500 m 65,5 (1987), 800 m 1:57,3 (1988), v roce 2002 absolvoval maraton v čase nad čtyři hodiny, 110 m překážek 18,3 (1987), 400 m překážek 59,0 (1990), výška 181 (1987), dálka 625 (1986), trojskok 12,65 (1986), desetiboj 5716 (1987), 4x100 m 42,33 (1987), 4x400 m 3:15,82 (1986), sprinterský trojboj 2348 (1986). Za svoji aktivní činnost dosáhl několik výborných umístění v rámci ČSR i ČSSR. V roce 1978 získal jako žák třetí místo v ČR na 300 m (39,2), v roce 1979 byl druhý v ČR v běhu na 400 m (53,3) dorostenců 15 let. O rok později v hale byl druhý v ČR na 400 m (53.3), čtvrtý v ČSSR na 400 m v mladším dorostu.

Venku v tomto roce získal první titul mistra ČR na 400 m (51,0) a rovněž titul mistra ČSSR (51,0). V roce 1981 byl v hale pátý v ČR i ČSSR (50,54) v kategorii dorostenců 17 let. V roce 1982 byl ve starším dorostu v hale třetí v ČR (50,26) i ČSSR. Venku byl druhý (50,4) v ČR i ČSSR (50,00) v kategorii dorostu 18 let, reprezentoval v utkání Maďarsko – NDR – ČSSR v Erfurtu (50,16). V kategorii dospělých v roce 1985 v hale byl šestý (50,59) venku byl v juniorech pátý v ČSSR (49,41). V roce 1986 jeho výkonnost kulminovala, byl na mistrovství ČR v hale čtvrtý (49,16), venku šestý v ČR 49,54, ve štafetě 4x400 m získal s bratry Petrjanošovými a Lánským bronzovou medaili (3:17,8).

V ČSSR byla štafeta čtvrtá, ale zaběhla okresní rekord 3:15,82. I v dalších letech měla štafeta šance, ale překazila je zranění. V roce 1988 získala šesté místo v ČSSR a čtvrté místo v ČR. V roce 1990 běžela štafeta 4x100 m v netradičním složení (místo St. Petrjanoše Pavel Dominik, ) 3. místo 43,43. Po studiu na pedagogické fakultě nastoupil na břeclavské gymnázium jako tělocvikář. Zde získal především dívky (později i chlapce) pro atletiku, úspěchy se projevily v Poháru Čs. Rozhlasu a Středoškolském poháru v rámci ČR. Zejména ve Středoškolském poháru dívky několikrát vyhrály v rámci ČR a třikrát se dostaly do světového finále do NSR, Itálie a Španělska.

Věnoval se pak i tréninkové práci v oddíle ve všech kategoriích, měl podíl na výchově reprezentantů Darmovzalové, Doležalové, Petráskové, Malarikové, Formánka, začínali u něho i Uher, Zelinka, Ošmera, Herman a mnoho dalších. Jeho svěřenci získali více než 100 medailí na mistrovstvích ČR a ČSSR. Pracoval jako místopředseda a předseda oddílu, ve výboru TJ jako místopředseda i předseda, rovněž tak ve výboru okresního svazu atletiky. Zastával i funkce Českém atletickém svazu, jako předseda komise pro sport při Okresním úřadu v Břeclavi, Městském úřadu v Břeclavi. Osvědčil se jako organizátor akcí v okrese i v kraji, pro mládež i dospělé, mistrovstvích ČR žactva i juniorů do 22 let, mistrovství družstev.

Byl vedoucím družstva žen, které se probojovalo až do extraligy, družstev mládeže, které se staly mistry republiky nebo se umístily ve finále ČR. Stal se jako první trenérem I. třídy na Břeclavsku, je rozhodčím I. třídy. Zůstal věrný i fotbalu, hrál za několik celků na okrese až do doby, kdy mu v tom zabránila artroza kyčelního kloubu. Ovlivňuje výrazným způsobem vývoj atletiky i některých dalších sportů na okrese. Umístění na MČR, - 1985: 400 m za RH Praha, hala 5. 50,59.1986 hala 400 m 4. (Lokom. Břeclav) 49,16. Venku6. 49,45, 4x400 m: 3. LB 3:17,80. 1987 hala nenastoupil na finále B.  1988: hala 400 m: 6. 49,16, venku 4. 4x400 m 3:17:11, 1990: 4x100 m  3. 43,43

Chromek Jiří (14. února 1972)

Žák ZŠ Břeclav-Slovácká, pro atletiku ho získal učitel a trenér Jiří Horník. V roce 1984 zaběhl 1000 m jako mladší žák za 3:08,56, 1500 m 4:46,2 (1985). Pak trénoval s trenérem Mazourem. Jako starší žák měl 150 m 18,4 (1986), 200 m 25,1 (1987), 300 m 40,8 (1986), 400 m 55,09 (1987), 800 m v okresním rekordu 2:02,72 (1987), 1500 m 4:17,4 (1987). Jako dorostenec 400 m 54,8 (1988), 800 m 2:01,5 (1988), 1500 m 4:17,1 (1988), 3000m  9:45,5 (88). Jako junior se prezentoval výkony na 800 m 2:01,1, 1500 m 4:25,8 (1991), 400 m překážek 61,4 (1991), to už bylo za studií v Brně.

Běhání zůstal věrný do veteránského věku. V roce 1987 obsadil čtvrté místo na mistrovství ČR na 800 m (2:04,5) v kategorii mladšího dorostu, na mistrovství ČSSR ve stejném roce byl pátý na 800 m 2:02,72, v roce 1988 získal bronzovou medaili v hale na 1500 m v mladším dorostu v ČR 4:17,35. na Mistrovství ČR v roce 1989 venku byl na stejné trati osmý v ČSSR v hale, venku byl šestý v ČR na 1500 m 4:17,1.

Idesová - Šálková Táńa (8. října 1967)

Žákyně ZŠ Břeclav-Slovácká, kde ji k atletice přivedl Jiří Horník, od žákyň převzal její trénink Zbyněk Kalužík. Dosahovala dobrých výkonů již od kategorie mladších žákyň, kdy zaběhla 300 m za 44,9 (1980), 600 m 1:44,7 (1980), ve starších žákyních 300 m 44,64 (1981), 400 m 65,7 (1982), 600 m 1:42,8 (81), 800 m 2:24,9 (1982), 1000 m 3:09,6 (1500 m - 4:56,39, 1982), výška 150 (1982), dálka 499 (1981). V dorostenkách běžela 100 m 13,4 (1984), 400 m 63,9 (1984), 800 m 2:22,2 (1984), 1000 m 3:09,7 (1984), 1500 m 4:49,9 (1984), 400 m překážek 80,3, 3000 m 11:11,01 (1984), dálka 488, v juniorkách 100 m 13,8 (1986), 400 m 61,96 (1985), 800 m 2:17,4 (1986), 1000 m 3:18,0, 1500 m 4:41,11 (1985), 3000 m 11:11,0, 400 m překážek 73,5 (1986), výška 140 (1985), dálka 478 (1985).

V ženách měla 800 m 2:17,3 (1987), 1500 m 4:46,4 (1987), 400 m překážek 70,3 (1987), dálka 460 (1987). Pokud se týká úspěchů na republikových soutěžích, v roce 1982 se stala mistryní ČR na 1500 m v kategorii dorostenek 15 let, na Mistrovství ČSSR skončila druhá (4:58,53). V roce 1984 třetí v hale na Mistrovství ČR (4:52,0) ve starších dorostenkách, na mistrovství ČSSR skončila šestá na 3000 m za 11:01. Venku skončila na Mistrovství ČR na druhém místě na 1500 m (4:49,9).

V roce 1985 byla ve starších dorostenkách druhá v přespolním běhu. Na mistrovství ČR skončila třetí na 1500 m za 4:48,6. Na stejné trati na mistrovství ČSSR byla čtvrtá (4:41,11). V roce 1986 jako starší dorostenka skončila v hale sedmá za 4:51,0 na 1500 m, na mistrovství ČR žen v hale šestá na 1500 m za 4:48,14, venku osmá za 4:48,14. Provdala se za běžce Lokomotivy Jindřicha Šálka.

Juránek Radim (11. ledna 1993)

Byl spíše hokejistou, atletiku dělal jen v letních měsících doplňkově. Měl sprinterský talent, který u něho podporoval učitel Petr Pláteník na ZŠ Břeclav-Kupkova. Je škoda, že svého talentu nevyužil. V mladších žácích zaběhl 60 m za 7,74 (2006), 100 m 12,8 (2005), 1000 m 3:06,2 (2006), výška 157 (2006), dálka 552 (2006). Ve starších žácích měl 60 m 7,35 (2008), 150 m 17,87 (2008), 300 m 38,70 (2008), 400 m 57,08 (2008), koule 13,18 (2008). Po absolvování devítiletky dal přednost hokeji.

Juška Radek (8. března 1993)

Objevil se při Hustopečském skákání v roce 2006, kde vyhrál kategorii mladších žáků. Pochází ze Staroviček, chodil do devítiletky do Hustopečí-Komenského. Při přechodu na studium střední školy v Břeclavi začal s trenérem Zbyňkem Chlumeckým. Bylo to v dorostu, kdy skočil do dálky 660 (2010), v trojskoku 13,60 (2009), koule 13,47 (2010). V juniorech začal překvapivým ziskem zlaté medaile na Mistrovství ČR v hale v dálce (702 – 2011). V tomto roku měl ještě 60 m 7,33, 100 m 11,49, 150 m 17,69, 200 m 23,08, 300 m 38,58, výška 180, dálka 708, trojskok 13,92 (jediný závod v hale), koule 11,78.

Na mistrovství ČR venku obsadil čtvrté místo. Ve druhém roce v juniorech dosáhl v dálce okresního rekordu juniorů v roce 2012 výkonem 719, na mistrovství Moravy a Slezska v hale skočil překvapivě v trojskoku 14,28 a vyhrál. Na dráze se pak stal juniorským mistrem ČR, největšího úspěchu dosáhl na mistrovství ČR dospělých ve Vyškově, kde obsadil třetí místo ve skoku dalekém v absolutním okresním rekordu 771, splnil limit na mistrovství světa juniorů v Barceloně, kde se mu nedařilo a skončil na 21. místě. V roce 2014 se stal mistrem ČR mužů v hale a výkonem 776 zlepšil okresní rekord. Rekord později zlepšil na 794, chyběl mu jediný centimetr k účasti na mistrovství Evropy v Curychu.

V roce 2014 přehází po dohodě do Olympu Praha, kde začal trénovat s trenérem Josefem Karasem. Na halovém Mistrovství Evropy v Praze je největším překvapením české výpravy, když získal stříbrnou medaili ve skoku dalekém osobním rekordem 810 centimetrů. V tomto roce získal stříbrnou medaili na juniorském mistrovství Evropy výkonem rovných 800 cm. V roce 2016 na MS Portland 10. za 788.

Kabelková Jitka (26. září 1970)

Jako běžecký talent na ZŠ Břeclav-Slovácká se objevila při celostátní soutěži pátých tříd zásluhou učitele Jiřího Horníka. V mladších žákyních zaběhla 600 m za 1:51,0 (1983), 1500 m 5:32,8 (1983), ve starších žákyních měla 100 m 13,2 (1985), 200 m 27,8 (1985), 300 m 45,4 (1984), 800 m 2:19,4 (1985), 1500 m 5:06,0 (1985), 100 m překážek dorosteneckých 18,1, 80 m překážek 15,1. Po absolvování ZŠ odešla na sportovní gymnázium do Brna, zde dále závodila za Lokomotivu Břeclav. Její přípravu nadále vedl Zbyněk Kalužík.

V mladším dorostu měla výkony: 100 m 13,2, 200 m 27,3 (1987), 400 m 58,4 (1987), 800 m 2:16,4 (1987), 1000 m 3:05,2 (1987), 1500 m 4:51,59 (1986), 100 m překážek 16,7 (1986). V juniorkách zaběhla 200 m za 28,4, 400 m 62,4, 800 m 2:21,98 (1989), 1500 m 5:18,6 (1988). V kategorii žen se již neobjevila. V roce 1985 se stala mistryní ČR na 800 m v dorostu 15 let za 2:19,4 i mistryní ČSSR (2:21,37). V kategorii starších dorostenek v roce 1986 obsadila šesté místo na 1500 m na mistrovství ČR (5:07,6), na mistrovství ČSSR byla třetí za 4:56,70.

Kadlecová Jiřina (3. července 1959)

Dojížděla na tréninky do Břeclavi z Bořetic nebo Velkých Pavlovic, kam chodila do školy a kde také začala s atletikou. Jejím trenérem v Břeclavi byl Zdeněk Herman. Závodila za celek žen Hustopečí a později Břeclavi. V kategorii dorostenek zaběhla 100 m za 13,2 (1976), 200 m 27,4 (1976), 400 m 64,3 (1976), v kategorii juniorek zaběhla 400 m za 70,3, oštěpem hodila 27,96 (1977).

Kalužíková Petra (7. listopadu 1975)

Pro dceru trenéra Zbyňka Kalužíka byl prvním sportem basketbal, kam chodila k trenéru Ladislavu Klimovi. Neměla pro tento sport žádné zvláštní nadání, byla však nejlépe bránící hračkou celku žákyň. Později oba směřovali Petru k atletice. Její rychlostní a odrazové předpoklady se projevily už v kategorii starších žákyň, kde v roce 1989 zaběhla 60 m za 8,0 (elektricky 8,30), 100 m 12,6 (1990), dálka 552 (1990). Byla členkou štafety 4x60 m (tehdy dorostenek 15 let), která skončila na mistrovství ČR (1990) na druhém místě, na mistrovství ČSFR vyhrála.

V kategorii dorostenek překonala okresní rekord na 100 m 12,4 (1991), 200 m 27,2, elektr. 27,51 (1991), v dálce se zlepšila na 581 (1991). Byla ve štafetě juniorek, která v roce 1991 vyhrála mistrovství ČR, za 49,20, což byl tehdy český rekord), na mistrovství ČSFR byla rovněž první (49,57). Další členky štafety byly Samsonová, Tesaříková a Šuldesová. Ve skoku dalekém obsadila na mistrovství ČR páté místo v dálce (570), na mistrovství ČSFR byla čtvrtá (557). Pokud se týká mistrovství byl pro ni úspěšný rok 1992, kdy v hale byla třetí v ČR (573), druhá v ČSFR (553), venku byla pátá na mistrovství ČSFR (552 v Košicích).

V juniorkách opadl její zájem o atletiku, v roce 1993 měla 100 m za 13,5, v dálce 560. Vysokou školu studovala v Praze (jazyky).

Kapustová Lenka (9. března 1960)

Pochází z Rakvic, jako starší žákyně zaběhla 60 m za 8,2 (1974), 100 m 13,0 (1975). V mladším dorostu měla 100 m 13,2 (1977), závodila za celek žen Lokomotivy Břeclav. Trenérem byl Petr Mazour.