Osobnosti oddílu

Hledání dle specializace
Sprinteři Skokani Překážkáři Vrhači Funkcionáři Vytrvalci Trenéři Chodci Vícebojaři

Hřebačková Jitka (9. listopadu 1987)

Na jaře 2004, měsíc před světovým finále Středoškolských her, na které se žákyně gymnázia Břeclav připravovaly ji přivedl trenér Chlumecký na stadion k trenéru Klimovi, aby ji pokud možno, naučil oštěp. Na světovém finále v Miláně hodila 29,91 a získala jedinou medaili výpravy (bronz). Do konce roku se zlepšila jako dorostenka na 36,53 v oštěpu, v kouli na 10,64, v disku na 28,58. V juniorkách dosáhla v kouli 9,55 (2006), diskem 32,79 (2005), v oštěpu 37,61, kladivu 20,85 (okresní rekord – 20,85). Na Mistrovství ČR obsadila dvě osmá místa v disku 30,35 a oštěpu 34,16. V kategorii žen dosáhla v oštěpu 37,14, disku 30,43 (2007). Byla velmi svědomitá, ale atletika ji příliš nebavila. Po ukončení gymnázia přešla na vysokou školu do Brna, atletice se již nevěnovala.

Hudec Karel (1947)

Patřil mezi nadšence atletiky kolem roku 1960 (Bém, Procházka, Malichar), kteří se věnovali atletice velmi intenzivně. V kategorii žáků dosáhl ve vrhu koulí 12,67 (1961), diskem 33,68 (1961), kouli 5 kg měl 13,25 (1962). Jako dorostenec měl ve vrhu koulí 14,27 (1963), diskem 35,27 (1962) – v juniorech kouli 6 kg 13,29 (1964). Pak opadl jeho zájem o atletiku, začal se věnovat střelectví. V začátcích jeho technickou přípravu vedl Ladislav Klim.

Kališ Milan (8. února 1955)

Od žákovských let trénoval s Ladislavem Klimem. V začátcích byl velmi všestranný, později byla jeho hlavní disciplína disk. Měl k ní výborné předpoklady – vysokou postavu a dlouhé ruce. V kategorii starších žáků hodil z místa 39,88 v roce 1969, o rok později ještě jako žák diskem 1,5 kg 41,60, v kategorii mladšího dorostu zlepšil okresní rekord v disku 44,70 (1971), kouli 5 kg 12,47, disku 2 kg 39,07 (1972). Jako junior hodil diskem v roce 1973 41,46. Na mistrovstvích republiky se mu nedařilo. V roce 1971 dostal pozvání na utkání Čechy – Morava – Slovensko, ale omluvil se, nepochopitelně nedostal pozvání na mistrovství ČR a na ČSSR dostal, umístění se nedochovalo. Po absolvování učiliště v Břeclavi odešel do policejní školy do Prahy, kde již zůstal, v atletice již nepokračoval.

Kardošová Lenka (17. srpna 1992)

Učitelky Hanušová a Pappová ze ZŠ Komenského v Poštorné vytypovaly Lenku jako budoucí vrhačku. Začala v roce 2007 jako starší žákyně, kdy překonala okresní rekord v kladivu na 25,92, diskem hodila 23,82. Byla neobyčejně odpovědná a svědomitá, ale neměla patřičný zájem. Jako dorostenka se zlepšila v disku na 27,94 (2008), v kladivu překonala rekord Břeclavska na 38,40 (2008). Její aktivní atletika skončila první láskou, na kterou se velmi zaměřila a po které toužila, atletika jí větší motivaci neposkytovala. Jejím trenérem byl po celou dobu Ladislav Klim. Závodila za celek dorostenek a žen i v extralize, kladivem 4 kg hodila jako dorostenka 34,35. Překonala i rekordy Břeclavska ve vrhačských vícebojích.

Kelemenová Olga (22. listopadu 1972)

V žákovské kategorii se prakticky sportu nevěnovala. Teprve v dorostenkách ji při Středoškolském poháru získal pro kouli a disk trenér Ladislav Klim. Hned v začátcích díky svému tělesnému fondu dosáhla v kouli 12,37 (1988), v témže roce měla v kouli 4 kg 11,06, o rok později (1989) pak překonala absolutní okresní rekord v hodu diskem 37,18. V kategorii juniorek zlepšila absolutní ženský rekord ve vrhu koulí na 11,78 (1991), v disku měla výkon 34,60 (1990), v kategorii žen ještě závodila bez systematického tréninku, v kouli 11,16 (1992), v disku z místa 29,94 (1993). Na mistrovství ČR startovala v roce 1991 jako juniorka a skončila pátá výkonem 11,58.

Klim Ladislav (26. dubna 1934, Brno)

Již od dětských let tíhl ke sportu, denně hrával fotbal na bzeneckých pláccích, i když to bylo za „Reichu“ velmi složité. Hrávalo se většinou se starým odřeným tenisákem nebo puckou z hader. Otec jednoho z kamarádů byl švec, dokázal sehnat kůži, která byla tehdy jen pro vojenské účely, a ušil trochu šišatý kopačák. Po přestěhování do Břeclavi na podzim 1945 pokračovalo hraní fotbalu na dvoře činžáku, kde bydlel, později na volejbalovém kurtě „Na póně“ u železničních činžáků. V éře Zátopka začal běhat po nesmyslné sázce se svým otcem, že neuběhne tři kilometry a vznikla myšlenka začít provozovat atletiku.

Zmíněné volejbalové hřiště se proměnilo v atletické, s kamarády vybudovali doskočiště na dálku a trojskok a koulařský kruh. První „koule“ byla dlažební kostka o váze přes osm kilogramů. Později sehnali kouli, která naopak vážila 2,2 kg. Spolu s kamarádem Mirkem Šudrlou si koupili knihu „Lehká atletika“ od autorů Bém-Kersenbrock a podle kinogramů se učili techniku jednotlivých disciplín. V roce 1947 vše začalo, pak se oba přihlásili v roce 1948 na „Běh 28. října“, který se běžel ze stadionu, kolem zámku a zpět na stadion. Trať měřila asi jeden kilometr. Tehdy dopadl velmi špatně, po pomalém začátku ho porazil i Šuderla, přesto že se to do té doby nestalo. I příští rok téměř denně trénovali, nebo spíše závodili na provizorním hřišti. Na jaře 1949 se na popud svého spolužáka přihlásil na zahajovací závody sezóny na stadioně tehdy ještě Sokola Břeclav I.

V polobotkách a saku vyhrál kouli, disk a dálku. Zanedlouho na to se o přestávce objevil na gymnaziu tehdejší atletický bůh Miroslav Loučka a požádal ho, aby jel na přátelské utkání do Znojma. I zde vyhrál tři disciplíny a od té doby zcela propadl atletice. Zúčastňoval se závodů Sokola Břeclav I, první velký závod byl „Stříbrný věnec“ Lidových novin pro středoškoláky v Brně, později „Slovácký pohár“ v Uherském Hradišti a „Dětvanec“ v Brně. První rok dosáhl za tehdejší mladší dorost, nyní je to kategorie starších žáků v kouli 5 kg 11,99, v disku 1,5 kg 31,20, v dálce 540. Další rok již v dorostu se zlepšil v kouli na 13,56, v disku 37,05 oštěp 42,56, vše v roku 1951. V tomto roce se zúčastnil mistrovství Československa, kde byl asi osmý a byl nominován na utkání Čechy – Morava – Slovensko v Novém Městě na Moravě.

Konalo se po několikadenním lijáku doslova v jezeře (rozhodčí museli mít gumáky). Skončil na pátém místě, nejlepší z Moravy výkonem 12,76. Přechodem do tehdejšího staršího dorostu nastal katastrofální útlum, při každodenním tréninku téměř žádné výkony. V roce 1954 nastoupil do vojenské základní služby v Opavě, která mu pomohla ke zlepšení po stránce fyzické a především silové. Ve druhém roce vojny 1955 se dostal do celku B Opavy (první celek byl v extralize), ve kterém se zlepšil v kouli na 11,69, v disku na 35,04. Vzpomíná na to, jak jednou startoval „načerno“ za první celek Opavy, kdy si diskař poranil na prstě a nemohl házet.

Po vojně pokračoval ve zlepšování výkonů, i když jeho silové ukazatele byly extrémně podprůměrné (benč 63 kg). Nakonec se dostal na nejlepší výkon v disku 43,17 (1960) a tímto výkonem držel 37 let okresní rekord, koulí hodil 12,71 (1960), kladivem necelých 30 m, oštěpem přes 43 metry. Čtyři roky závodil za II. ligu Uherské Hradiště (1963-1966). Závodění nebylo jeho jedinou činností v atletice. Loučka poznal jeho zájem o atletiku a hned od začátku z něho udělal svého administrativního pomocníka. Svěřil mu sledování statistických výkonů, na konci roku se za krkolomných podmínek tiskly cyklostylem tabulky oddílu, později okresu. Zasvěcoval ho do rozhodcovské a trenérské činnosti. Zvláště měl zájem o trenérskou činnost. Musel si dělat trenéra sám, protože specialista-vrhač v Břeclavi nebyl a tím se neustále učil.

Nevynechal jedinou možnost vidět mezistátní utkání, mistrovství republiky. Odebíral české, německé, polské a ruské spacializované časopisy a učil se z kinogramů (televize ještě nebyla). Měl již tehdy (ještě jako student) svěřence s výbornými výkony, dvě dálkařky přes pět metrů (Čeperová, Úlehlová) a také vrhače Cejnka. Velkou školou byl odchod Loučky na vojnu, kdy musel zastávat z nouze předsedu oddílu i okresního atletického svazu jako ještě student. Po návratu Loučky se stal sekretářem oddílu, vyřizoval veškerou agendu. Jako trenér měl několik svěřenců s mistrovskými tituly republiky (Kulišová, Franzbergerová, Šenk, Hrozínek, později Bzirská atd.)

Dvakrát byl vyhodnocen mezi nejlepšími trenéry okresu. Jako rozhodčí se zúčastnil několika mistrovství republiky, mezistátních utkání a mistrovství Evropy v Praze 1978. Kromě atletiky se věnoval trenérské a rozhodcovské činnosti v basketbalu. Čtyři roky byl vedoucím jednoho z nejúspěšnějších Tréninkových středisek mládeže v ČSR, v trenérské práci se věnoval především nejmladším v přípravkách, vedl však také ligový celek juniorek a také ženy. V roce 2016 vydal knihu o historii Sokola a Lokomotivy v Břeclavi nákladem 500 výtisků.

Klim Milan (28. června 1966, Valtice)

Na popud svého otce Ladislava se věnoval od žákovských let basketbalu a atletice. Byly to většinou vrhačské disciplíny. Jako mladší žák hodil diskem 24,56 (1978), ve starším žactvu měl kouli 12,62 (1940), disk 1 kg 36,68 (1980), disk 1,5 kg 34,98 (1981), oštěp 46,60 (1981). V dorostencích mužské překážky 20,7 (1982), disk 1,5 kg 39,58 (1982), kouli 6,25kg 12,49 (1983), disk 2 kg 39,44 (1983), oštěp 600 g 44,16 (1982), oštěp 800 g 44,16 (1983). V juniorech koule 6,25 12,55 (1984), disk 39,74 (1984), oštěp 46,14 (1984), desetiboj seniorský 4027 bodů.

Již jako dorostenec se začal věnovat více basketbalu, měl v něm také více úspěchů, patřil mezi nejlepší hráče okresu a v kategorii mužů se pak objevoval v diskařském kruhu jen sporadicky. V roce 1980 se probojoval na mistrovství ČSSR v Jihlavě a skončil na sedmém místě (36,78), startoval i v hodu oštěpem, kde se do finále nedostal, ale porazil Jana Železného. V roce 1982 byl v kategorii mladšího dorostu 16 let sedmý v disku 36,86. V roce 1984 byl na mistrovství ČR, ale měl tři pokusy do sítě nebo s přešlapy. V basketbalu se stal trenérem i rozhodčím, vedl téměř všechny kategorie. Později pracoval jako funkcionář ve výboru oddílů, tělovýchovné jednoty i Regionálního sdružení ČSTV.

Klouparová Jitka (25. června 1952)

Pochází z Valtic, kde již jako žákyně měla dobré výkony. Dávala přednost basketbalu pod vlivem svého učitele na gymnáziu Dušana Hanuše. Jako starší žákyně, v kouli měla 10,59 (1966). V dorostenkách v kouli 4 kg přes 11 metrů - 11,14, diskem 26,88 (1968), v dálce 497 (1968). V tomto roce závodila za slovenskou Skalici, kde překonala slovenský rekord v kouli 4 kg, reprezentovala Slovensko proti Čechám a Moravě, skončila druhá (10,95). V juniorkách hodila diskem 27,58 (1970). Pak odešla na vysokou školu do Brna, kde závodila za Universitu. Konec její kariéře udělal těžký úraz hodem kladiva. Stala se lékařkou.

Kolomazníková Renata (5. srpna 1969)

Pochází z Valtic, kde ji k atletice přivedl její učitel a trenér Petr Mazour již jako žákyni. Napřed se věnovala běhům a výšce, postupně přešla na vrhy, kde vypomáhal také Ladislav Klim. Jako mladší žákyně skočila jako jedna z prvních v okrese do výšky 150 cm (1982). V kategorii starších žákyň překonala jako první z této kategorie na okrese 160 cm (1983), diskem hodila 25,22 (1984), oštěpem 27,20 (1983). V roce 1985 přešla do sportovního gymnázia v Brně, věnovala se vrhům, v kategorii dorostenek (1985) překonala okresní rekord a na mistrovství Československa byla čtvrtá výkonem 12,80, kouli 4 kg měla 10,99, diskem 28,00, na ČSR v hale byla pátá v kouli 11,50. V Brně pak našla zaměstnání a zůstala zde.

Kosourová - Straková Ludmila (1. dubna 1959)

Pochází z Hustopečí, kde byl jejím trenérem Antonín Kavan. Závodila za první celek žen NHKG Hustopeče na území okresu, který vznikl v roce 1975, před tím hostovala s dalšími hustopečskými závodnicemi za TJ Znojmo. Celé družstvo žen pak přešlo do Břeclavi. Věnovala se všem vrhům. Jako dorostenka měla kouli 4 kg 9,15 (1976), disk 28,30 (1976), oštěp 29,20 (1975), v juniorkách koule 9,64 (1978), disk 34,60 (okresní rekord 1978), oštěp 29,84 (1978), v ženách disk 35,70 (okresní rekord 1979), oštěp 30,50 (1979). V tomto roce se provdala za hustopečského oštěpaře Milana Straku, věnovala se mateřským povinnostem a její výkonnost poklesla, závodila nepravidelně.

Kottková Milena (21. ledna 1960)

Jejím hlavním sportem od mladších žákyň byl stolní tenis pod vedením trenéra Františka Šebesty v Břeclavském Slovanu. Pak přešla do Tatranu Poštorná a hrála divizi za Tatran. Trenér Klim ji získal pro vrhy, především v mladším žactvu, kdy hodila koulí 3 kg 9,17 (1973), v hodu diskem 23,22 (1973), což bylo nejvíce v ČSSR. Ve starších žákyních se zlepšila v disku na 24,56. V dorostenkách a juniorkách se zaměřovala jen na stolní tenis. Vrátila se však v 80. letech minulého století, kdy dosáhla ve vrhu koulí 4 kg 9,22 a v hodu diskem 32,86 (1982). Byla členkou družstva žen Lokomotivy Břeclav.

Kruták Jiří (21. dubna 1964)

Patřil do skupiny silného ročníku 1964, chodil na ZŠ Břeclav-Kupkova. V mladších žácích zaběhl 1000 m za 3:06,5 (1977), držel okresní rekord na 60 m překážek 10,0, výšku měl 154 (1977), kouli 3 kg 11,16 (1977), disk 23,11 (1977), v oštěpu držel rovněž okresní rekord 37,08 (1977). Ve starších žácích zaběhl 500 m za 1:16,6 (1978), 60 m překážek  9,2(1978), 100 m překážek 16,0 (1979), okresní rekord překonal ve výšce 190 (1979), v dálce 582 (1979), disk 1,5 kg 31,76 (1979), oštěp 55,48 (okresní rekord 1979), oštěp 800 g 46,82 (1979).

Pokud se týká umístění na mistrovstvích, v roce 1978 obsadil třetí místo na mistrovství Československa v oštěpu (44,98), v šestiboji byl druhý ve Vlašimi. V roce 1979 v hale skončil ve výšce na devátém místě (180), venku v kategorii 15 let byl druhý v republice v oštěpu 53,16, ve výšce šestý 180, na mistrovství ČR byl čtvrtý v oštěpu 52,12. V dorostencích měl 100 m za 16,0 (1979), výška 188 (1980), trojskok 12,89 (okresní rekord 1980), koule 6,25 12,31 (1981), oštěp 58,70 (okresní rekord 1980), 800 g 58,02 (1981). V kategorii dorostu 18 let byl v oštěpu na mistrovství ČR třetí (56,54), na mistrovství ČSSR skončil čtvrtý (57,86).

V roce 1982 v juniorech měl ve výšce 180 (1983), trojskok 12,25 (1982), koule 7,25kg 11,30 (1983), oštěp 60,02 (1983). V mužích pak závodil jen sporadicky, nejlepší výkon měl v oštěpu 53,00 (1990). V oštěpu byla jeho trenérkou Vladěna Freisová z Brna, za kterou jezdil. Po ukončení studií pedagogiky se stal učitelem tělocviku na ZŠ Slovácká v Břeclavi, měl velmi dobré výsledky ve školních soutěžích (Pohár rozhlasu, čtyřboj) i v rámci republiky, kde jeho celky dosáhly i prvenství. Později se stal ředitelem této sportovně zaměřené školy.

Lacina Jakub (22. března 1987)

Jeho prvním sportem byl badminton, za kterým jezdil z Rakvic do Podivína. Ve starších žácích zaběhl 100 m překážek za 16,10 (2002), o tyči skočil 250 (2002), oštěp 45,50 (2002), devítiboj  4425 (2002), v dorostu 60 m 7,61 (2004), 100 m 11,4 (2004), 300 m 39,0 (2004), 400 m 54,76 (2004), 110 m překážek 16,13 (2004), 60 m překážek 8,94 (2004), výška 185 (2004), dálka 634 (2004), tyč 332 (2004), koule 13,04 (2004), disk 35,98 (2004), oštěp 600 g 57,42 (2004), oštěp 700 g 50,30 (2003), oštěp 800 g 49,06 (2004), kladivo 26,49 (2003), desetiboj 6081 (2004).

V juniorech 60 m 7,20 (2006), 100 m 11,57 (2006), 300 m 39,1 (2005), 400 m 53,45 (2005), 110 m překážek mužských 16,11 (2005), 400 m překážek 61,94 (2005), dálka 669 (2006), tyč 307 (2005), koule 6kg 12,18, disk 1,75kg 33,59, oštěp 51,88 (2006), kladivo 6 kg 26,70, sedmiboj 4485 (2006), desetiboj juniorský 5965 (2005). V roce 2004 startoval v dorostu v sedmiboji na Mistrovství ČR v hale, skončil čtvrtý výkonem 4342, v roce 2005 v hale sedmiboj 12. místo 4064.

V mužích - 60 m 7,34 (2007), 100 m 11,39 (2007), 200 m 23,74 (2007), 400 m 52,37 (2007), 110 m překážek 16,10 (2011), 400 m překážek 61,47 (2009), výška 180 (2007), dálka 660 (2007), oštěp 55,76 (2011), kladivo 29,91 (2010), desetiboj 5374 (2007), pětiboj 2919 (2007), sedmiboj 3771 (2010).

Létalová Iveta (25. září 1965)

Pochází z Lanžhota, jejím prvním trenérem byl Ladislav Klim, pak ji předal Petru Mazourovi. Věnovala se především běhům, ale dovedla hodit dobře i oštěpem. Jako starší žákyně zaběhla 200 m za 28,2 (1980), 400 m 65,3 (1980), v kategorii dorostenek 60 m 8,2 (1981), 200 m 27,6 (1981), 500 m 1:25,5 (1981), 400 m 62,4 (1981), 800 m 2:29,2 (1962), 1500 m 5:31,2 (1982), dálka 493 (1981), v juniorkách měla 100 m 13,8 (1983), 200 m 28,5 (1983), 1500 m 5:48,2 (1983), oštěp 32,24 (1984), běžela ve štafetě 4x100 m 52,2 (1980), v ženách házela jen oštěpem 27,90. Vdala se za čejkovického běžce Petra Veverku, takže se později jmenovala Veverková.

Lucká Romana (22. května 1980)

Velmi pohybově nadaná, měla vlohy pro všechny sporty i atletické disciplíny. Nejvíce se však věnovala volejbalu. Jako mladší žákyně skočila do výšky 145 (1993), ve starších žákyních měla výšku 159 (1995), oštěp 31,50 (1995), sedmiboj 3407 (14,50 - 159 - 9,65 - 22,23 - 453 - 26,46 - 3:04,36) v roce 1995. V dorostenkách skočila do výšky 161 (1997), trojskok 10,54 (1997), koule 11,04 (1996), oštěp 32,12 (1997), v juniorkách výška 164 (1999), trojskok 10,68 (1999), oštěp 35,60, v ženách výška 155 (2000), trojskok 10,21 (2000), oštěp 30,55 (2000). Pak definitivně přešla na volejbal, hrávala v ligovém celku Lokomotivy Břeclav. Je třeba podotknout, že patřila mezi nejhezčí atletky historie břeclavské atletiky.