Osobnosti oddílu

Hledání dle specializace
Sprinteři Skokani Překážkáři Vrhači Funkcionáři Vytrvalci Trenéři Chodci Vícebojaři

Lucký Radek (29. dubna 1964)

Patřil do velmi silného ročníku 1964. Jako starší žák měl trojskok 10,67 (1979, disk 34,08 (1978), disk 1,5 kg 32,70 (1979), oštěp 41,30 (1979), kladivo 38,16 (1979), v dorostu disk 37,12 (1980), koule 6,25 kg 12,40 (1981), disk 2 kg 39,14, kladivo 45,60 (1980), kladivo 6,25 kg 40,76, kladivo 7,25 kg 32,80 (1980), v juniorech koule 6,25 kg 13,77, koule 6 kg 13,78 (1982), koule 7,25 11,72, disk 39,80 (1983), kladivo 6,25 43,62 (1982), kladivo 7,25 kg 42,54 (1983), v mužích disk 35,76 (1984), kladivo 39,02 (1984). Vzhledem ke svým vysokoškolským studiím v posledním období trénoval a závodil velmi málo a po studiích skončil aktivní činnost. V roce 1980 jako dorostenec získal druhé místo na mistrovství ČSSR (44,44). Zpočátku trenér Ladislav Klim.

Marák Jiří (15. června 1937 – zemřel na začátku roku 2017)

Jeho hlavním sportem byl basketbal, kde byl nejlepším břeclavským hráčem a střelcem. Atletiku dělal jen doplňkově, když pomáhal celku mužů v mistrovských utkáních. Byl prvním atletem Břeclavska, který zdolal ve skoku vysokém hranici 180 cm v roce 1957, o tyči skočil 270 (1958), oštěpem hodil 49,81 (1960). Basketbal hrával, ještě když mu bylo přes 60 let.

Motelka Pavel (24. dubna 1984)

Pro atletiku ho získal učitel Milan Klim na ZŠ Slovácká v Břeclavi, jeho trenérem byl pak Ladislav Klim. Ze základní školy odešel do učení do Zlína, trénoval chvíli s trenérem Halvou, ale pak se s ním rozešel, protože bral atletiku s určitou volností, trenér byl naopak známý svojí důsledností. Ve starších žácích skočil do výšky 175 (1999), disk měl 36,92 (1999), oštěp 43,60 (1999). V dorostu oštěp 48,91 (2000), oštěp 800 g 47,79 (2000), v juniorech výška 188 (2003), oštěp 49,70, v mužích výška 180 (2004), oštěp 52,10 (2004), v posledním období házel občas, nepravidelně.

Omachlík Josef (10. června 1922 – 10. ledna 1984)

Do Břeclavi se přistěhoval po druhé světové válce po roce 1945 z Uherského Hradiště, kde začínal se sportem. Bavily ho snad všechny sporty a snažil se je poznat aktivně. Byla to atletika, házená, basketbal, volejbal, hokej, fotbal, tenis a další. Své aktivity přenesl do Sokola Břeclav I, aktivně pracoval v atletice, pěstoval především vrhačské disciplíny. V kouli měl nejlepší výkon 12,85 (1958), v disku 36,80 (1951), starý typ oštěpu 50,46 (1951), kladivo 25,78 (1958). Předsedovi oddílu Miroslavu Loučkovi pomohl složit celek dospělých, hlavně ze závodníků, které znal i z jiných sportů.

Vedl celek nejprve v přátelských utkáních (především s Hodonínem), později v mistrovských utkáních. Trenérsky radil především mladým vrhačům. V padesátých letech svojí aktivitou, pomocí při budování a rekonstrukci atletické dráhy, dovedl uspořádat propagační utkání, když do Břeclavi zajistil starty nejlepších moravských celků jako Sokol Vyškov, Svit Zlín (Gottwaldov), Zbrojovka Brno a další. Pořádaly se hlavně o prázdninách pravidelné závody za účasti i mimobřeclavských závodníků. V té době byly založeny také mládežnické celky, především dorostu.

Byl zakladatelem basketbalu v Břeclavi. S chlapci z gymnázia v roce 1947 založil žáky a dorostence, později také dívčí celky, které hrávaly nejprve přátelská, později mistrovská utkání, i když v nevyhovujících prostorách školy u stadionu (nyní Policie), gymnázia a později v sále u Koruny. Sám byl hráčem prvního celku mužů, který vznikl těsně po válce, hrával také hokej, volejbal, krátce také házenou za Sokol Břeclav I, který sám založil především z hráčů basketbalu. Celek postoupil do vyšší soutěže, ale rozpadl se pro nedostatek hráčů.

Byl rovněž funkcionářem, ale nebyl příliš oblíben pro své sveřepé prosazování svých myšlenek, často byl zbavován svých funkcí, ale dveřmi odešel a oknem se vrátil. Byl proti tehdejšímu režimu a často za to trpěl. V 60. letech pracoval do fotbalu v Uherském Hradišti, zapletl se do nějaké „lanařské“ aféry a byl za to také odsouzen. Sportu se věnoval do posledních chvil, zemřel po rekreačním fotbalu přímo v tělocvičně v Uherském Hradišti. Sportu se věnovala také celá jeho rodina. Manželka hrávala volejbal v Sokole Břeclav I, jeho syn a obě dcery hrály basketbal.

Ošlejšek Zdeněk (28. srpna 1954)

Ze začátku byl hodně živelný, bavil ho však sport a především atletika. Bydlel ve stejném činžáku jako jeho pozdější trenér Ladislav Klim a zde začala vzájemná spolupráce. V roce 1970 obsadil na mistrovství ČSSR v Opavě čtvrté místo a stal se také nejlepším sportovcem okresu. V tomto roce také vytvořil okresní rekord ve vrhu koulí dorostu, v disku měl nejlepší výkon 36,96. Ve starším dorostu v kouli 6,25 kg měl 13,18 (1971), v juniorech běžel 110 m překážek mužských za 20,2, koule 6,25 kg 14,20 (1972), v mužích koule 13,70 (1973), disk 37,74 (1978), kladivo 35,22 (1985).

Ošmera Josef (31. prosince 1957)

Měl od mládí mimořádné rychlostní vlohy, které využíval především při školních akcích, vrcholem byla vždy účast na olympiádách břeclavských škol, kdy vyhrával sprinterské disciplíny a také skok daleký. Na závodech se moc neobjevoval, až v juniorech skočil do výšky 175 (1976), v trojskoku 11,90, v mužích do výšky 170 (1977), v dálce 626 (1983), trojskok 13,19 (1985), koule 12,01 (1983), disk 35,16 (1983), oštěp 48,12 (1978). Po skončení aktivní činnosti se stal trenérem a funkcionářem. V tréninku vrhačských disciplín mu radil Ladislav Klim.

Ošmerová Štěpánka (13. února 1994)

Velmi všestranná atletka, kromě atletiky hrávala rovněž nejprve závodně volejbal. K atletice ji směřoval její otec Josef Ošmera, radilo jí několik trenérů. Ve starších žákyních zaběhla 100 m 13,35 (2009), 200 m překážek 33,02 (2009), disk 23,42 (2009), oštěp 32,00 (2009), v dorostenkách 60 m 8,49 (2010), 200 m 27,13 (2011), 400 m překážek 72,76 (2011), disk 28,34 (2011), oštěp 36,48 (2011), sedmiboj 3306 (2010). V posledním období vedl její trénink Adam Formánek.

Pernecký Martin (13. července 1994)

V mladším žactvu měl vrhačské vlohy sílu i rychlost. V této kategorii hodil míčkem 67,12 (2007), ve vrhu koulí překonal okresní rekord 13,26 (2007), ve starším žactvu se zaměřil na kouli, při nekontrolovaném tréninku se naučil chybnou techniku, kterou musel odstraňovat ve spolupráci s trenérem Ladislavem Klimem a to mu vyneslo zlepšení okresního rekordu na 15,14 (2009), v disku měl 36,50 (2009), oštěp 43,34 (2009), kladivo 25,18 (2009). V dorostu chtěl jít svojí vlastní cestou, neuměl si stanovit cíle ani prostředky, na trénink chodil nepravidelně, zaměřil se na oštěp, v 700 g hodil 47,73 (2011), 800 g 44,35 (2011). V roce 2009 skončil na mistrovství ČR na druhém místě (15,03), stal se vítězem olympiády mládeže ČR v kouli výkonem 15,14.

Peštálová Jana (12. února 1972)

Pochází ze Šitbořic, kde chodila do školy k učiteli Jaromíru Čutovi, který ji získal pro atletiku, později také jako svoji ženu. V kategorii mladších žákyň měla kouli 8,42 (1995), ve starších žákyních kouli 10,17 (1987), oštěp 38,34 (1987), v dorostenkách oštěp 44,84 (1989), v juniorkách 44,85 (1990). Patřila mezi nejlepší oštěpařky ČR a získala několik předních umístění na mistrovstvích ČR a Československa. V roce 1987 získala v dorostenkách bronz za výkon 37,84, v roce 1988 rovněž v dorostenkách druhé místo na mistrovství ČR (41,50) a třetí v Československu v dorostenkách 16 let (42,36), v roce 1990 byla třetí v ČR a druhá v ČSFR.

Petrjánošová Dagmar (6. června 1976)

Žákyně ZŠ Břeclav-Komenského (Poštorná), trenér Ladislav Klim. Od mladšího žactva měla velmi dobrou výkonnost, 800 m za 2:40,0, výška 140, dálka 494 (vše 1989), oštěp 27,18 (1989), pětiboj 2440 (8,9-135-840-459-?). Byla první, která absolvoval pětiboj staršího žactva, dále 100 m překážek 20,08 (1990), trojskok 9,44 (1990), sedmiboj 3022 (20,08 - 130 - 862 - 458 - 21,98 - 2:40,82) v roce 1990.

Pohanka Miroslav (28. srpna 1957)

Pochází z Valtic, mezi atlety Lokomotivy Břeclav se objevil v roce 1975, kdy hodil starým typem oštěpu 51,84, v roce 1981 překonal jako první 60 metrů (60,32) starým typem oštěpu, novým typem hodil 57,20 v roce 1992. Závodil téměř výhradně v oštěpu, v jiných disciplínách jen výjimečně. Zpočátku vedl jeho tréninky Ladislav Klim, později trénoval většinou sám ve Valticích na fotbalovém hřišti. Byl členem výboru oddílu atletiky a rozhodčím. Závodil ještě jako veterán v kategorii nad 50 let, zúčastňoval se veteraniád i v zahraničí, nejčastěji v Rakousku, a stal se také jejím mistrem.

Polách Miroslav (21. října 1951)

Lesník, který dělal atletiku, to zní exoticky. Žil na hájence v Horních Bojanovicích, ze začátku jezdil na tréninky do Břeclavi k trenéru Ladislavu Klimovi, později trénoval u své hájenky. Začal závodit prakticky až v kategorii mužů. V roce 1974 vytvořil okresní rekord ve vrhu koulí výkonem 14,45, diskem hodil v roce 1987 40,42, oštěpem (starý typ) hodil v roce 1974 58,90, novým typem házel jen jednou na závodech ve Vídni ve stejném roce. Nepodařeným hodem dosáhl jen 45,74. Kladivo měl doplňkově v roce 1993 21,89. Z uvedených dat vyplývá, že i přes tyto těžké podmínky závodil více než 20 let. Byl velmi přátelské a dobrosrdečné povahy.

Schinzelová - Odehnalová Eva (8. listopadu 1942)

Mimořádně pohybově nadaná, s vlohami pro kolektivní i individuální sporty. V dětství dělala sportovní gymnastiku, u trenéra Ladislava Klima pak přešla na basketbal, byla nejlepší hráčka a střelkyně v dorostu i ženách. Tentýž trenér ji přivedl i k atletice. Výborně házela míčkem jako dorostenka (tehdy házely míčkem i mladší dorostenky) přes 55 m. Jako starší žákyně zaběhla 100 m překážek za 19,4 (1957). Jako dorostenka závodila za Hodonín, kde například skočila do výšky 145. Jako juniorka skočila do výšky rovněž 145 (1961), diskem 22,46 (1959), tedy jako dorostenka, držela rekord okresu na 80 m překážek 15,1 (1960). Jako první absolvovala pětiboj (tehdy sedmiboj ještě nebyl).

Schwartzová Klára (13. listopadu 1993)

Živelně nadaná dívka ze ZŠ v Poštorné (učitelky Hanušová a Pappová) pro všechny disciplíny, zajímaly ji však jiné věci, atletiku dělala jen nezávazně, vrhy u trenéra Ladislava Klima. V mladších žákyních měla disk 18,80 (2006), oštěp 20,22 (2006), ve starších žákyních koule 10,59 (2008), disk 23,26 (2008), oštěp 27,07 (2008), v dorostenkách výška 158 (2010), koule 11,51 (2010), disk 28,66 (2010). Měla vzácný dar obzírání techniky včetně rytmu, nedovedla si však těchto vlastností vážit, přestala chodit nejen na tréninky, ale i na závody přes závazné přísliby a skončila v kategorii dorostu.

Straka Milan (3. listopadu 1954)

Pochází z Hustopečí, kde se později stal učitelem tělocviku na ZŠ Komenského. V juniorech měl oštěp 45,40 (1972), v mužích 110 m překážek 18,0 (1978), starý typ oštěpu 55,64 (1976). Jeho ženou byla vrhačka Ludmila Kosourová, rovněž z Hustopečí.