Osobnosti oddílu

Hledání dle specializace
Sprinteři Skokani Překážkáři Vrhači Funkcionáři Vytrvalci Trenéři Chodci Vícebojaři

Bachman Milan (14. října 1951)

Zpočátku běhal jen rekreačně, zúčastňoval se občas závodů v terénu. Až v kategorii mužů se dal přemluvit a začal nejen pravidelně trénovat, ale i závodit. Postupně zaběhl 800 m za 2:01,7 (1974), 1500 m 4:11,0 (1975), 3000 m 9:20,4 (1973). V roce 1993 běžel ve Vídni problematický závod na 10 km, kdy se s rozhodčími nemohl dohodnout, zda běžel o kolo více nebo ne. Dosáhl výkonu 35:28,40. Věnoval se rovněž běžeckým tréninkům mladých atletek, mezi kterými byla i pozdější oštěpařka Franzbergerová.

Balcarová Alena (8. června 1981)

Nepocházela z Břeclavska, do Břeclavi přestoupila z Brna prostřednictvím kamarádky Jarky Chovancové. Patřila k obětavým a ochotným závodnicím zaskočit i na delší tratě. V kategorii žen zaběhla 1500 m nejlépe za 4:59,61 (2010), 3000 m 10:52,34 (2009), 5000 m 19:07,27 (2009), 3000 m překážek za 11:50,54 (2010). V dalších letech již za Lokomotivu nezávodila vlivem automobilového zranění.

Bartoš Josef (11. června 1940)

V mládí se věnoval sportu jen okrajově, měl vztah ke všem sportům. K atletice ho přivedla parta atletů a dalších sportovců, která vznikla na stadioně Lokomotivy v šedesátých letech. Slavily se zde společně narozeniny, Silvestr, „šlahačky“, pořádaly nedělní pěší nebo cyklistické výlety, jezdilo se na Roháče, Vírskou přehradu. S atletikou začal ve 22 letech. V roce 1963 zaběhl jako první atlet okresu 800 m pod dvě minuty (1:59,6), 1000 m měl nejlépe za 2:38,1 (1962), 1500 m 4:13,1 (1961), 3000 m 9:25,8 (1962). Závodil asi čtyři roky, pak opět jen rekreačně.

Bartoš František – Metyn (1. ledna 1947 – 21. března 2014)

Začínal fotbalem a hokejem v Lanžhotě. Jeho běžecký talent objevil na průmyslovce v Břeclavi jeho učitel a později trenér Miroslav Loučka v roce 1963, kdy jako mladší dorostenec zaběhl 1000 m za 2:45,7 a překonal 12 let starý rekord okresu Holáska o čtyři vteřiny. O rok později již patřil mezi nejlepší v Československu, kdy jako první na okrese pokořil hranici devíti minut na 3000 metrů. Na mistrovství České republiky skončil v Pardubicích časem 8:57,4 třetí. V roce 1965 byl na mistrovství Československa na 3000 m druhý za 8:42,2, byl nominován na mezistátní utkání dorostu proti NDR, kde se zlepšil na 8:41,6.

V témže roce měl ještě 800 m za 1:59,6, 1000 m za 2:32,5, 1500 m 4:08,3, 1500 m překážek 4:22,3. Na této trati reprezentoval Moravu proti Čechám a Slovensku. Krajský svaz v Brně ho připravil o zlatou medaili na této trati. Místo přihlášky oddílu na 1500 m překážek byl přihlášen na 3000 metrů, na překážkách byl výrazně nejlepší v republice. Po těchto úspěších se objevili „lanaři“ z jiných oddílů, v roce 1966 a 1967 již běhal za Prostějov, 1968 v Olomouci, od roku 1969 za Vítkovice, kde se ho ujímá trenér Procházka. Reprezentoval jako dospělý ve 14 mezistátních utkáních, zúčastnil se Mistrovství Evropy 1974 a 1978.

Získal tituly ČR na 5000 m (1980), 10 km 1978 a 1979, 3000 m překážek v roce 1970, 1975, 1977, 1978. Jeho osobní rekordy – 1500 m: 3:50,2 (1977), 3000 m 8:13,6 (1975), 5000 m 13:35,0 (1978, 10 km 28:53,5 (1978), 3000 m překážek 8:30,8 (1976), maraton 2:24:40 (1979). Kromě šesti titulů byl 1x2., 4x3., 2x4, 2x7. (maraton). Měl tři syny, kteří se více nebo méně věnovali běhům: Richard (1970), Tomáš (1974), 1500 m 4:39,7 (1988 pak tenis), Ondřej (1984) 1500 m 4:27,1, 800 m 2:10,1 (1999) . V roce 2014 zcela nečekaně zemřel na embolii. Na jeho pohřbu bylo velké množství lidí, mimo jiné jeho bývalý trenér František Procházka a další členové TJ Vítkovice, zástupci oddílu Lokomotivy Břeclav.

Bartoš Richard (8. června 1970, Valtice)

Syn Františka Bartoše začínal v roce 1983 pod vedením svého otce. V roce 1985 zaběhl jako žák 800 m za 2:10,3, 1500 m 4:25,1, 1000 m 2:40,7. Na 3000 m obsadil na mistrovství ČSR 3. místo za 9:30,2, na Mistrovství Československa byl druhý 9:13,33 v dorostu 15 let (kategorie byly jinak než nyní). V roce 1986 byl na mistrovství ČSR čtvrtý za 9:18,4, na mistrovství Československa třetí za 9:05,95. V roce 1987 odchází do Vítkovic, kde trénuje pod dohledem trenéra svého otce Procházky. V roce 1989 reprezentoval Československo v mezistátním utkání do 22 let a zúčastnil se mistrovství Evropy juniorů, kde běžel 3000 m překážek a 4x400 m, ve stejném roce si zaběhl osobní rekord 9:01,22.

Bečvová Romana (6. prosince 1982)

S atletikou začala na břeclavském gymnáziu pod vedením Zbyňka Chlumeckého. V roce 1998 jako dorostenka zaběhla 800 m za 2:28,4, v následujícím roce se zlepšila na 200 m za 28,30, 400 m 62,76, 800 m 2:20,93 (v německém Reutlingenu při světovém finále středoškolské soutěže), 3000 m 12:35,0. V juniorkách v roce 2000 měla 400 m 62,7, 800 m 2:22,4, 1500 m 4:52,5, 3000 m 12:05,9. S ukončením školy (2000) skončila i s atletikou a začala studovat na vysoké škole.

Belková Ludmila (22. října 1963 – zemřela v březnu 2017)

Závodnice s neobyčejnou vůlí a bojovností s horší tréninkovou morálkou a vrtkavou povahou jí zabránily v jejích předpokládaných výkonech. Ve starších žákyních zaběhla 300 m za 45,6, 400 m 63,4 (1978), 600 m 1:45,7 (1977), 800 m 2:26,0 (1978). V ml. dorostu 200 m 28,5 (1979), 500 m 1:23,1 (1979), 400 m 62,96 (1980), 800 m 2:28,3 (1980), 1000 m 3:08,9, 1500 m 5:24,9 (1979), dálka 508 (1980), oštěp 31,90(1980). V kategorii juniorek (st. dorostenek) závodila již jen v oštěpu 27,98 (1982). Objevil ji Jiří Horník na ZŠ Břeclav-Slovácká, trénoval Petr Mazour (?), v oštěpu Ladislav Klim.

Beneš Lubomír (27. září 1958)

Pro atletiku ho získal Zdeněk Herman, který byl také jeho trenérem. Objevuje se až v kategorii dorostu v roce 1975, kdy zaběhl 1500 m za 4:11,0, 3000 m za 9:19,4 a 5000 m za 15:51,0. V roce 1977 zaběhl 800 m za 2:04,0, 1000 m 2:36,5, 1500 m za 4:03,2, 3000 m 8:43,6, 5000 m 15:28,0. Na mistrovství Československa v roce 1976 skončil v kategorii staršího dorostu na sedmém místě časem 15:33,6, v přespolním běhu byl osmý. V kategorii dospělých se jeho jméno objevuje jen sporadicky.

Binderová Libuše (19. dubna 1961)

Pochází z Rakvic, kde ji také při školních závodech objevil její učitel - fotbalista Miloš Hříba nejdříve jako výškařku, později byla úspěšnější v bězích. V roce 1973 vyhrála kategorii mladších žákyň na okresních přeborech na 300 m za 50,4, v roce 1974 vyhrála okresní finále Běhu Mladé Fronty ve starších žákyních (1976). Ve starších žákyních (1976) zaběhla 800 m za 2:35,5. V dorostenkách měla 400 m za 65,7 (1977), 500 m 1:22,9 (1978), 800 m 2:27,6 (1977), na 1500 m překvapila okresním rekordem 5:20,8 (1977), do výšky skočila 147 (1978). V tomto období se projevily následky puberty, přibyla na váze a právě tehdy se projevila její silná vůle.

Zvýšení tréninkového úsilí a práce jejího trenéra Zdeňka Hermana a při studiích pedagogické školy v Kroměříži také trenéra Oty Šedého následovalo zlepšení na 800 m na 2:22,7 (1980), 1500 m 4:47,3 (1980), jako první v okrese absolvovala trať 3000 m v čase 10:24,9. V kategorii dorostenek získala bronzovou medaili na 1500 m v ČSR 5:02,9 v hale a šesté místo v Československu za 4:49,3 (1979). V roce 1980 skončila na sedmém místě (10:28,9), což bylo tehdy nejlepší umístění ženy na mistrovství ČSSR.

Byla vyhlášena nejlepší sportovkyní okresu Břeclav (vyhlašovalo se od roku 1967). O rok později (1981) dosáhla svého životního úspěchu, když na mistrovství ČSR v hale obsadila na 1500 m třetí místo (4:47,3), v ČSSR byla čtvrtá (4:47,4) a byla ještě třetí na mistrovství ČSR v přespolním běhu, na mistrovství ČSSR v přespolním běhu skončila čtvrtá, vrcholem bylo druhé místo na 3000 m na mistrovství ČSR v okresním rekordu 10:05,77. Na silničním mistrovství v Běchovicích skončila na pátém místě.V tomto roce si překonala osobní rekord na 400 m 64,8, na 800 m 2:21,6, 1500 m 4:39,21, vesměs okresní rekordy. V roce 1982 v souvislosti se studiem na vysoké škole odešla do Brna.

Brandalíková Lucie (28. června 1977)

Žákyně gymnázia Břeclav, trenér Zbyněk Chlumecký. Jako mladší žákyně zaběhla 600 m za 1:51,0 (1989), 800 m 2:30,4 (1990), 1500 m 5:25,8 (1990), ve starších žákyních 200 m 28,7, 300 m 44,43, 400 m 65,64 (1991, 800 m 2:24,24 (1991), jako dorostenka 400 m 65,4 (1993), 800 m 2:31,5 (1993). Po maturitě odešla na vysokou školu, žije v Praze.

Brůna Josef (není známo)

Pocházel z Vysočiny, v Břeclavi studoval průmyslovku, kde ho pro atletiku získal Miroslav Loučka. Byl velmi agilní, aktivně se zapojoval do pomoci oddílu atletiky.  Běhal především střední tratě, na 800 m jako dorostenec zaběhl čas 2:03,8 a byl jedním z nejlepších běžců okresu. Po maturitě se opět vrátil domů.

Cvanciger Jozef (1. června 1964)

Pochází z východního Slovenska, v okrese studoval, na učilišti se ho ujal Petr Mazour, pod jeho vedením se rychle zlepšoval. Jako mladší dorostenec zaběhl 800 m za 2:01,8 (1981), 1000 m za 2:41,7 (1981), 1500 m 4:10,7 (1981), 3000 m 9:36,0 (1981). V juniorech měl nejlepší výkony: 400 m 53,9 (1982), 800 m 1:58,8 (1982), 1500 m 4:01,28 (1982), 3000 m 9:10,2 (1982). Startoval rovněž na mistrovství republiky. Po ukončení učiliště se vrátil zpět na Slovensko.

Čekalová Hana (7. srpna 1980)

Žákyně břeclavského gymnázia, svěřenkyně trenéra Chlumeckého zaběhla v kategorii starších žákyň na sklonku roku 1995 na finále Středoškolského poháru v Jablonci v hale 800 m za 2:30,71. V kategorii dorostenek měla stejnou trať za 2:29,37 opět na stejném místě při Středoškolském poháru v roce 1996. Ve stejné kategorii běžela 1500 m za 5:34,4 (1997), 200 m překážek 33,1 (1997), 300 m překážek 53,68 (1997), 400 m překážek 76,1 (1997). V roce 2013 se vrátila na atletickou dráhu a vypomohla v několika utkáních družstva žen v běhu na 5000 m a 3000 m překážek.

Černá Edita (6. února 1979)

Již od kategorie mladších žákyň na ZŠ v Poštorné (učitelka Pospíšilová) patřila k velkým talentům. Zaběhla 60 m za 8,2 (1991), 100 m 13,8 (1991), 600 m 1:49,8, 800 m 2:40,4, nejlepší výkon měla v dálce 507 (1992). V kategorii starších žákyň se objevuje jen ve skoku dalekém v roce 1993. Pak přešla na jiné sporty.

Čuta Jaromír (1955)

Závodil příležitostně za Lokomotivu Břeclav, především na středních tratích, i když pocházel ze severní části okresu a dojíždění do Břeclavi bylo složité. Uchoval se jeho výkon na 1000 m 2:43,2 z roku 1973. Po ukončení studií se stal učitelem na ZŠ v Šitbořicích, později ředitelem v Nikolčicích. Na obou místech se snažil vychovávat mladé atlety, i když zde nebylo mnoho možností. Mezi jeho nejlepší svěřence patří oštěpařka Jana Peštálová, kterou trénoval od mladších žákyň a byla jednou z nejlepších oštěpařek v kategorii dorostu a juniorek. Později si ji vzal za ženu.