Osobnosti oddílu

Hledání dle specializace
Sprinteři Skokani Překážkáři Vrhači Funkcionáři Vytrvalci Trenéři Chodci Vícebojaři

Hodaňová Silvie (16. září 1974)

Pochází z Rakvic, byla tréninkově velmi svědomitá a pracovitá. Trénovala s trenérem Mazourem. Jako mladší žákyně zaběhla 300 m za 47,2 (1987), 1500 m za 5:33,1 (1987), 800 m 2:34,7. Ve starším žactvu 60 m 8,1(1989), 100 m 13,1 (1989), 200 m 26,9 (1989), 800 m 2:32,2 (88), 1500 m 5:30,0 (1989). V mladším dorostu 100 m 13,0 (1990), 200 m 26,4 (1991), 200 m 27,16 (1991), 300 m 44,0 (1991), 400 m 60,90 (1990), v kategorii juniorek 100 m 13,0 (1992) 200 m 26,8 (1992), 400 m 64,0 (1992).

Hofr Leoš (3. dubna 1971)

Pochází z Mikulova, kde ho pro atletiku získal učitel Miloš Hříba, dále trénoval u Petra Mazoura. Již jako mladší žák zaběhl 300 m za 43,0 (1984), 800 m 2:20,1 (1984), dálka 526 (1986), ve starším žactvu 150 m 18,7 (1985), 300 m 40,8 (1985), 400 m 55,6 (1986), 800 m 2:11,78 (1985), dálka 583 (1985). V roce 1985 skončil na Mistrovství Československa osmý ve skoku dalekém (560). V kategorii mladšího dorostu se objevuje v dlouhodobých tabulkách ve skoku dalekém (617).

Holásek Jiří (30. června 1935)

Všestranně nadaný šohaj z Poštorné (věnoval se i folklóru) prakticky atletiku neprovozoval. Jeho vytrvalecké vlohy znal z tělocviku profesor Rezek na břeclavském gymnáziu, který ho nominoval v roce 1951 do celku školy, která reprezentovala na středoškolské soutěži „Stříbrný věnec“ v Brně a zde zaběhl na 1000 m čas 2:49,8 a překonal tím okresní rekord, který dovedl pokořit až František Bartoš. Zúčastnil se ještě několika závodů, zkoušel také zápasit, protože na to měl postavu a sílu. Jeho atletické snažení skončilo ještě před odchodem na vysokou školu.

Jeho život byl neobyčejně pestrý. Po vystudování medicíny se věnoval tomuto oboru, v šedesátých letech emigroval do Švédska, kde se stal velmi známým. Léčil dokonce švédského krále, věnoval se rovněž hudbě, především hrál na housle, ale také na dudy. Ve Švédsku založil cimbálovou kapelu, kde hrál i zpíval. Po revoluci se vrátil zpět, věnoval se nadále folklóru a malování.

Horník Jiří starší (9. března 1944 – 2001)

V mládí se věnoval jen rekreačnímu běhu, intenzivněji začal běhat až po vojně, kdy v kategorii mužů zaběhl 800 m kolem 2:05, 1500 m 4:14,8 (1965). Po absolvování studia nastoupil jako učitel na ZŠ Břeclav-Slovácká a zde vykonal obrovský kus práce pro břeclavskou atletiku jako vyhledavač atletických nadějí. Škola byla absolutní jedničkou na okrese ve všech atletických školních soutěžích, většina jeho žáků startovala v družstvech Lokomotivy v mistrovských soutěžích. Byl vedoucím těchto družstev žáků a žákyň, které se zúčastňovaly krajských soutěží.

Dovedl zapálit pro atletiku své žáky, mezi kterými byli pozdější republikoví reprezentanti (dálkařka Miroslava Kulišová, běžkyně Andrea Šuldesová, trojskokanky a dálkařky Martina Darmovzalová a Eva Doležalová a další). Pracoval rovněž ve výboru atletického oddílu i okresního svazu, rozhodčím atletiky II. třídy. Založil pak tradiční závod ve skoku vysokém „Břeclavská laťka“, který se stal po jeho nečekané smrti ve věku 57 let jeho memoriálem.

Horník Jiří mladší (21. března 1972)

Začal běhat na popud svého otce ve starších žácích, kdy zaběhl 500 m za 1:17,4 (1987), 800 m 2:09,6 (1987), 1000 m 2:56,3 (1986), 1500 m 4:29,1 (1987), 3000 m 9:51,0 (1987), v mladším dorostu měl 800 m 2:04,73 (1989), 1000 m 2:43,46 (1989), 1500 m 4:13,0 (1989), 3000 m 9:13,78 (1989), 400 m překážek 72,4 (1989), 2000 m překážek 6:55,72 (1989). V roce 1988 obsadil páté místo v ČR na 1500 m časem 4:16,3, na mistrovství ČSSR byl sedmý za 4:18,81. V juniorech 1000 m 2:39,17 (1991), 1500 m 4:14,6 (1990), 3000 m 9:05,0 (1990). Tímto časem skončil na mistrovství ČR sedmý. V kategorii mužů již trénoval o hodně méně než dříve, zaběhl 5000 m za 16:23,9 (1993). Po vojně se již do dřívější výkonnosti nedostal. Jeho trenérem byl Zbyněk Kalužík.

Hrabalová Naděžda (28. září 1958)

Pochází z Hustopečí, kde začala trénovat pod vedením Antonína Kavana, byla členkou prvního ženského družstva na okrese v 70. letech. V dorostu zaběhla 800 m za 2:33,0 (1975), v juniorkách 200 m za 31,1, 800 m 2:29,4 (1977), byla jednou z prvních na okrese, která běžela 1500 m 5:13,2 (1977). Závodila ještě v ženách 400 m 69,6 (1978), 800 m 2:30,6 (1979), na 1500 m držela i okresní rekord 5:07,6 (1978).

Hrbáč Ladislav (5. února 1985)

Mimořádný talent v kategorii mladšího žactva ze ZŠ Břeclav-Slovácká (učitel Milan Klim). V mladších žácích zaběhl 800 m za 2:28,5 (1998), výška 170 (1998), ve starším žactvu 60 m 7,1, elektricky 7,45 (2000), 100 m 11,6, elektr. 12,03 (2000), 300 m 37,2 (2000), 800 m 2:11,4 (1999), 1000 m 2:55,7 (2000), 100 m překážek 18,3 (1999), výška 186 (2000), dálka 590 (2000), koule 13,10 (2000). Ukončením ZŠ se odešel učit do Brna a údajně se věnoval tenisu.

Hrnčíř Josef (2. března 1953)

K běhání ho vyprovokoval spolužák se základní školy ve Tvrdonicích, odkud pocházel Josef Baťka, který jezdil do Břeclavi trénovat k trenéru Zdeňkovi Hermanovi. Ve škole míval v tělocviku lepší výkony, a proto se rovněž přihlásil do atletiky a oba trénovali společně. Výrazněji se projevil časem 2:04,5 v mladším dorostu na 800 m (1970), na 1000 m 2:44,2 (1970), 1500 m 4:14,8 (1970), 3000 m 9:14,0, 2000 m překážek 6:33,5. Jeho vzestup pokračoval v juniorech na 800 m 2:00,7 (1971), 1500 m 4:07,0 (1971), 3000 m 8:51,7 (1971).

Pak překvapil na učňovských přeborech ČR, kde zaběhl 5000 m časem 15:13,4 (1971), tento výkon však nedokázal zopakovat na Mistrovství ČR, kde skončil na 5000 m šestý, na Mistrovství ČR v přespolním běhu byl čtvrtý. Tyto výkony natolik zaujaly trenéry Zbrojovky Brno, že se vydali do Břeclavi a výsledkem byla dohoda o přestupu. Již v roce 1972 se objevil v dresu ČR juniorů proti Itálii. Na vojnu šel do Dukly Prahy, kde pokračoval v dobré výkonnosti. Po vojně se opět vrátil do Zbrojovky Brno.

Chlumecký Zbyněk (14. února 1964)

Začínal jako fotbalista v žákovských letech na Lokomotivě Břeclav a současně také závodil za mladší žáky v atletickém celku. Mládí prožil v Jeseníku, kde začínal se stolním tenisem. Pak se přestěhoval do Břeclavi, odkud pochází jeho matka. Chodil na ZŠ Břeclav-Dukelská (Žlutá škola), za kterou absolvoval své první školní závody (vyhrál 60 m, 300 m a dálku). V roce 1976 byla otevřena ZŠ na Slovácké ulici, kam přešel. Zde ho vedl zkušený atlet Jiří Horník, současně ještě hrával fotbal, kterému zůstal věrný prakticky po celou dobu aktivní činnosti v atletice.

V roce 1977 jako mladší žák zaběhl 60 m za 7,5, 150 m 19,0, 300 m 41,0, 1000 m 3:02,8, 60 mp 10,0, dálka 528, oštěp 26,54. Ve starších žácích 60 m 7,4 (1978), 100 m 11,9 (1979), 150 m 18,2 (1978), 200 m 24,2 (1979), 300 m 38,7 (1978), 400 m 53,0 (1979), 500 m 1:14,1 (1978), 800 m 2:08,0 (1979), 1000 m 2:49,8 (1979), 1500 m 4:36,1 (19798), oštěp 40,70 (1979), kladivo 5 kg 19,40 (1979). To ho již trénoval Petr Mazour, závodil většinou za celek mladších dorostenců, protože věkové hranice byly jiné než nyní.

V kategorii dorostu měl následující výkony: 60 m 7,2 (1980), 100 m 11,3 (1980), 200 m 22,8 (1980), 400 m 50,19 (1981), 800 m 2:04,9 (1980), 1000 m 2:39,1 (1981), dálka 618 (1981). Mezi juniory běžel 60 m 7,0 (1982), 100 m 11,0 (1982), elektricky 11,70 (1982), 150 m 16,7 (1983), 200 m 22,5 (1983), 300 m 35,5 (1983), 400 m 49,41 (1983), 800 m 1:57,6 (1983), 1500 m 4:23,0 (1983), 400 m překážek 60,2 (1983), trojskok 12,58 (1983), kladivo 6,25 21,82, kladivo 7,25 19,72 (1983), desetiboj mužský 4876 (bez tyče, 1982). Vojenskou prezenční službu si odbyl v Rudé Hvězdě Praha.

V kategorii mužů měl pak následující výkony: 60 m 6,9 (1987), 100 m 10,8 (1986), a 11,32 (1987), 150 m 16,6 (1986), 200 m 21,6 (1986), 400 m 48,60 (1986), 500 m 65,5 (1987), 800 m 1:57,3 (1988), v roce 2002 absolvoval maraton v čase nad čtyři hodiny, 110 m překážek 18,3 (1987), 400 m překážek 59,0 (1990), výška 181 (1987), dálka 625 (1986), trojskok 12,65 (1986), desetiboj 5716 (1987), 4x100 m 42,33 (1987), 4x400 m 3:15,82 (1986), sprinterský trojboj 2348 (1986). Za svoji aktivní činnost dosáhl několik výborných umístění v rámci ČSR i ČSSR. V roce 1978 získal jako žák třetí místo v ČR na 300 m (39,2), v roce 1979 byl druhý v ČR v běhu na 400 m (53,3) dorostenců 15 let. O rok později v hale byl druhý v ČR na 400 m (53.3), čtvrtý v ČSSR na 400 m v mladším dorostu.

Venku v tomto roce získal první titul mistra ČR na 400 m (51,0) a rovněž titul mistra ČSSR (51,0). V roce 1981 byl v hale pátý v ČR i ČSSR (50,54) v kategorii dorostenců 17 let. V roce 1982 byl ve starším dorostu v hale třetí v ČR (50,26) i ČSSR. Venku byl druhý (50,4) v ČR i ČSSR (50,00) v kategorii dorostu 18 let, reprezentoval v utkání Maďarsko – NDR – ČSSR v Erfurtu (50,16). V kategorii dospělých v roce 1985 v hale byl šestý (50,59) venku byl v juniorech pátý v ČSSR (49,41). V roce 1986 jeho výkonnost kulminovala, byl na mistrovství ČR v hale čtvrtý (49,16), venku šestý v ČR 49,54, ve štafetě 4x400 m získal s bratry Petrjanošovými a Lánským bronzovou medaili (3:17,8).

V ČSSR byla štafeta čtvrtá, ale zaběhla okresní rekord 3:15,82. I v dalších letech měla štafeta šance, ale překazila je zranění. V roce 1988 získala šesté místo v ČSSR a čtvrté místo v ČR. V roce 1990 běžela štafeta 4x100 m v netradičním složení (místo St. Petrjanoše Pavel Dominik, ) 3. místo 43,43. Po studiu na pedagogické fakultě nastoupil na břeclavské gymnázium jako tělocvikář. Zde získal především dívky (později i chlapce) pro atletiku, úspěchy se projevily v Poháru Čs. Rozhlasu a Středoškolském poháru v rámci ČR. Zejména ve Středoškolském poháru dívky několikrát vyhrály v rámci ČR a třikrát se dostaly do světového finále do NSR, Itálie a Španělska.

Věnoval se pak i tréninkové práci v oddíle ve všech kategoriích, měl podíl na výchově reprezentantů Darmovzalové, Doležalové, Petráskové, Malarikové, Formánka, začínali u něho i Uher, Zelinka, Ošmera, Herman a mnoho dalších. Jeho svěřenci získali více než 100 medailí na mistrovstvích ČR a ČSSR. Pracoval jako místopředseda a předseda oddílu, ve výboru TJ jako místopředseda i předseda, rovněž tak ve výboru okresního svazu atletiky. Zastával i funkce Českém atletickém svazu, jako předseda komise pro sport při Okresním úřadu v Břeclavi, Městském úřadu v Břeclavi. Osvědčil se jako organizátor akcí v okrese i v kraji, pro mládež i dospělé, mistrovstvích ČR žactva i juniorů do 22 let, mistrovství družstev.

Byl vedoucím družstva žen, které se probojovalo až do extraligy, družstev mládeže, které se staly mistry republiky nebo se umístily ve finále ČR. Stal se jako první trenérem I. třídy na Břeclavsku, je rozhodčím I. třídy. Zůstal věrný i fotbalu, hrál za několik celků na okrese až do doby, kdy mu v tom zabránila artroza kyčelního kloubu. Ovlivňuje výrazným způsobem vývoj atletiky i některých dalších sportů na okrese. Umístění na MČR, - 1985: 400 m za RH Praha, hala 5. 50,59.1986 hala 400 m 4. (Lokom. Břeclav) 49,16. Venku6. 49,45, 4x400 m: 3. LB 3:17,80. 1987 hala nenastoupil na finále B.  1988: hala 400 m: 6. 49,16, venku 4. 4x400 m 3:17:11, 1990: 4x100 m  3. 43,43

Chovancová Jaroslava (17. dubna 1986)

Pochází z Hrubé Vrbky, po dobu studií dělala atletiku za Univerzitu Brno. V letech 2007 – 2010 závodila za Lokomotivu Břeclav. Zaběhla 800 m za 2:28,59 (2007), 1500 m 4:54,68 (2007), míli za 5:30,4 (2007), 2000 m 6:52,3 (2007), 5000 m 18:48,21 (2008). V roce 2007 získala na Mistrovství ČR do 22 let bronzovou medaili na 5000 m, na stejném Mistrovství ČR o rok později zopakovala třetí místo na 5000 m.

Chromek Jiří (14. února 1972)

Žák ZŠ Břeclav-Slovácká, pro atletiku ho získal učitel a trenér Jiří Horník. V roce 1984 zaběhl 1000 m jako mladší žák za 3:08,56, 1500 m 4:46,2 (1985). Pak trénoval s trenérem Mazourem. Jako starší žák měl 150 m 18,4 (1986), 200 m 25,1 (1987), 300 m 40,8 (1986), 400 m 55,09 (1987), 800 m v okresním rekordu 2:02,72 (1987), 1500 m 4:17,4 (1987). Jako dorostenec 400 m 54,8 (1988), 800 m 2:01,5 (1988), 1500 m 4:17,1 (1988), 3000m  9:45,5 (88). Jako junior se prezentoval výkony na 800 m 2:01,1, 1500 m 4:25,8 (1991), 400 m překážek 61,4 (1991), to už bylo za studií v Brně.

Běhání zůstal věrný do veteránského věku. V roce 1987 obsadil čtvrté místo na mistrovství ČR na 800 m (2:04,5) v kategorii mladšího dorostu, na mistrovství ČSSR ve stejném roce byl pátý na 800 m 2:02,72, v roce 1988 získal bronzovou medaili v hale na 1500 m v mladším dorostu v ČR 4:17,35. na Mistrovství ČR v roce 1989 venku byl na stejné trati osmý v ČSSR v hale, venku byl šestý v ČR na 1500 m 4:17,1.

Idesová - Šálková Táńa (8. října 1967)

Žákyně ZŠ Břeclav-Slovácká, kde ji k atletice přivedl Jiří Horník, od žákyň převzal její trénink Zbyněk Kalužík. Dosahovala dobrých výkonů již od kategorie mladších žákyň, kdy zaběhla 300 m za 44,9 (1980), 600 m 1:44,7 (1980), ve starších žákyních 300 m 44,64 (1981), 400 m 65,7 (1982), 600 m 1:42,8 (81), 800 m 2:24,9 (1982), 1000 m 3:09,6 (1500 m - 4:56,39, 1982), výška 150 (1982), dálka 499 (1981). V dorostenkách běžela 100 m 13,4 (1984), 400 m 63,9 (1984), 800 m 2:22,2 (1984), 1000 m 3:09,7 (1984), 1500 m 4:49,9 (1984), 400 m překážek 80,3, 3000 m 11:11,01 (1984), dálka 488, v juniorkách 100 m 13,8 (1986), 400 m 61,96 (1985), 800 m 2:17,4 (1986), 1000 m 3:18,0, 1500 m 4:41,11 (1985), 3000 m 11:11,0, 400 m překážek 73,5 (1986), výška 140 (1985), dálka 478 (1985).

V ženách měla 800 m 2:17,3 (1987), 1500 m 4:46,4 (1987), 400 m překážek 70,3 (1987), dálka 460 (1987). Pokud se týká úspěchů na republikových soutěžích, v roce 1982 se stala mistryní ČR na 1500 m v kategorii dorostenek 15 let, na Mistrovství ČSSR skončila druhá (4:58,53). V roce 1984 třetí v hale na Mistrovství ČR (4:52,0) ve starších dorostenkách, na mistrovství ČSSR skončila šestá na 3000 m za 11:01. Venku skončila na Mistrovství ČR na druhém místě na 1500 m (4:49,9).

V roce 1985 byla ve starších dorostenkách druhá v přespolním běhu. Na mistrovství ČR skončila třetí na 1500 m za 4:48,6. Na stejné trati na mistrovství ČSSR byla čtvrtá (4:41,11). V roce 1986 jako starší dorostenka skončila v hale sedmá za 4:51,0 na 1500 m, na mistrovství ČR žen v hale šestá na 1500 m za 4:48,14, venku osmá za 4:48,14. Provdala se za běžce Lokomotivy Jindřicha Šálka.

Ingeli Michal (6. června 1953)

Pochází z Valtic, byl ze tří bratrů, kteří v žákovských kategoriích všichni běhali pod dohledem svého učitele Petra Mazoura. Jako mladší dorostenec zaběhl Michal 400 m za 54,7 (1969), 800 m (Pavel ?), 800 m za 2:06,o (1969), 1000 m 2:48,7 (1969).

Kabelková Jitka (26. září 1970)

Jako běžecký talent na ZŠ Břeclav-Slovácká se objevila při celostátní soutěži pátých tříd zásluhou učitele Jiřího Horníka. V mladších žákyních zaběhla 600 m za 1:51,0 (1983), 1500 m 5:32,8 (1983), ve starších žákyních měla 100 m 13,2 (1985), 200 m 27,8 (1985), 300 m 45,4 (1984), 800 m 2:19,4 (1985), 1500 m 5:06,0 (1985), 100 m překážek dorosteneckých 18,1, 80 m překážek 15,1. Po absolvování ZŠ odešla na sportovní gymnázium do Brna, zde dále závodila za Lokomotivu Břeclav. Její přípravu nadále vedl Zbyněk Kalužík.

V mladším dorostu měla výkony: 100 m 13,2, 200 m 27,3 (1987), 400 m 58,4 (1987), 800 m 2:16,4 (1987), 1000 m 3:05,2 (1987), 1500 m 4:51,59 (1986), 100 m překážek 16,7 (1986). V juniorkách zaběhla 200 m za 28,4, 400 m 62,4, 800 m 2:21,98 (1989), 1500 m 5:18,6 (1988). V kategorii žen se již neobjevila. V roce 1985 se stala mistryní ČR na 800 m v dorostu 15 let za 2:19,4 i mistryní ČSSR (2:21,37). V kategorii starších dorostenek v roce 1986 obsadila šesté místo na 1500 m na mistrovství ČR (5:07,6), na mistrovství ČSSR byla třetí za 4:56,70.

Kalužík Zbyněk (26. března 1950)

Je valtickým rodákem, v mládí neprojevoval žádný mimořádný zájem o atletiku a rozhodně nebyl rozeným atletickým talentem. V mládežnických kategoriích nenajdeme žádný jeho mimořádný výkon. Teprve v kategorii mužů zaběhl 800 m za 2:02,3 (1978), 1000 m 2:43,2 (1977), 1500 m 4:19,5 (1978), 5000 m 16:12,6 (1981), 10 km 34:51,0 (1982). Jeho hlavní poslání byla trenérská práce, které se začal věnovat ještě při aktivní činnosti. Již v roce 1982 Táňa Idesová získala titul mistryně České republiky na 1500 m dorostenek 15 let, druhý v roce 1985. Jitka Kabelková na 800 m v ČR i ČSSR.

Z dalších závodníků, kteří se dostali mezi nejlepší v republice, je možno jmenovat: Václav Denemark, Blanka Tesaříková, štafeta 4x100 m Hana Hýžová, Petra Kalužíková,  Andrea Šuldesová, Simona Červinková (tu trénoval Zbyněk Chlumecký). Tato štafeta získala titul mistryň Československa (1990), o rok později překonala československý rekord juniorek (49,20), místo Červinkové běžela Monika Samsonová, místo Hýžové Blanka Tesaříková. Další jména: Jiří Horník mladší, Antonín Pospíšil, David Maťašovský, Ondřej Kluska, Roman Paulík a další.

Zvláštní a hlavní kapitolou byla jedna z nejlepších československých běžkyň na 1500 a 3000 m Andrea Šuldesová. Již od žákovských a dosteneckých  let byla velkým běžeckým talentem. Trenér Kalužík se snažil získat veškeré poznatky běžeckých trenérů u nás a přizpůsoboval je své svěřenkyni, která se velmi rychle rostla, překonávala rekordy vlastní, okresní i České republiky, reprezentovala ve všech kategoriích (viz Šuldesová Andrea). Největšími úspěchy byly titul mistryně Evropy do 22 let na 1500 m (1997) v Turku, bronz ze štafety 4x400 m (1997), šesté místo na mistrovství světa v hale (1995), venku šesté místo na mistrovství světa 1997, sedmé místo na mistrovství Evropy (1998).

Ponorková nemoc zavinila rozchod v roce 1997. Hledal nové uplatnění, krátkou dobu byl tajemníkem TJ Lokomotiva, pak se přihlásil na konkurs na trenéra do Kataru. Téměř rok trvalo vyřízení formalit, konkurs vyhrál. Pečoval zde pak o celou řadu svěřenců, kteří startovali i na mistrovství světa různých věkových kategorií. Pak se krátce vrátil, spolupracoval s běžci AK Kroměříž, jezdil na kratší stáže do Tanzánie, Keni. Stále trénuje na dálku Romana Paulíka a některé mladé běžce. V roce 2011 a 2012 pobýval delší dobu v zemích Afriky. V roce 2013 se vrátil do Břeclavi.