Osobnosti oddílu

Hledání dle specializace
Sprinteři Skokani Překážkáři Vrhači Funkcionáři Vytrvalci Trenéři Chodci Vícebojaři

Kruták Jiří (21. dubna 1964)

Patřil do skupiny silného ročníku 1964, chodil na ZŠ Břeclav-Kupkova. V mladších žácích zaběhl 1000 m za 3:06,5 (1977), držel okresní rekord na 60 m překážek 10,0, výšku měl 154 (1977), kouli 3 kg 11,16 (1977), disk 23,11 (1977), v oštěpu držel rovněž okresní rekord 37,08 (1977). Ve starších žácích zaběhl 500 m za 1:16,6 (1978), 60 m překážek  9,2(1978), 100 m překážek 16,0 (1979), okresní rekord překonal ve výšce 190 (1979), v dálce 582 (1979), disk 1,5 kg 31,76 (1979), oštěp 55,48 (okresní rekord 1979), oštěp 800 g 46,82 (1979).

Pokud se týká umístění na mistrovstvích, v roce 1978 obsadil třetí místo na mistrovství Československa v oštěpu (44,98), v šestiboji byl druhý ve Vlašimi. V roce 1979 v hale skončil ve výšce na devátém místě (180), venku v kategorii 15 let byl druhý v republice v oštěpu 53,16, ve výšce šestý 180, na mistrovství ČR byl čtvrtý v oštěpu 52,12. V dorostencích měl 100 m za 16,0 (1979), výška 188 (1980), trojskok 12,89 (okresní rekord 1980), koule 6,25 12,31 (1981), oštěp 58,70 (okresní rekord 1980), 800 g 58,02 (1981). V kategorii dorostu 18 let byl v oštěpu na mistrovství ČR třetí (56,54), na mistrovství ČSSR skončil čtvrtý (57,86).

V roce 1982 v juniorech měl ve výšce 180 (1983), trojskok 12,25 (1982), koule 7,25kg 11,30 (1983), oštěp 60,02 (1983). V mužích pak závodil jen sporadicky, nejlepší výkon měl v oštěpu 53,00 (1990). V oštěpu byla jeho trenérkou Vladěna Freisová z Brna, za kterou jezdil. Po ukončení studií pedagogiky se stal učitelem tělocviku na ZŠ Slovácká v Břeclavi, měl velmi dobré výsledky ve školních soutěžích (Pohár rozhlasu, čtyřboj) i v rámci republiky, kde jeho celky dosáhly i prvenství. Později se stal ředitelem této sportovně zaměřené školy.

Křivková Miroslava (28. července 1969)

Velmi nadějná běžkyně ze ZŠ Břeclav-Kupkova. V mladších žákyních zaběhla 300 m za 45,23 (1982), 600 m 1:44,6 (1982), 1500 m 5:12,8 (1982), ve starších žákyních 300 m 45,3 (1982), 400 m 64,0 (1983), 600 m 1:44,0, 800 m 2:25,4 (1983), 1500 m 5:04,1 (1983). Po vychození základní školy se dostala do učení do Starého Města, kde nemohla trénovat, a proto skončila s atletikou. Jejím trenérem byl Zbyněk Kalužík.

Kundera Milan (7. listopadu 1932)

Více se věnoval basketbalu jako rozehrávač, občas startoval na školních soutěžích za Gymnázium Břeclav v atletice. V roce 1951 vyhrál na Dětvanci, školní soutěž v Brně na 800 m v čase 2:03,3. Běhal tehdy také 1200 m, tehdejší mistrovskou trať. Pocházel ze Starého Poddvorova.

Kuťková Katarína (13. prosince 1986)

Pochází z Lednice, chodila na břeclavské gymnázium, kde ji pro atletiku získal trenér a učitel Zbyněk Chlumecký. Věnovala se především vytrvaleckým tratím. Jako juniorka zaběhla 400 m za 71,1 (2006), 600 m 1:49,4, 800 m 2:34,02 (2005), 1500 m 5:18,52, 1000 m 3:29,1 (2005), 3000 m 11:58,04 (2005), 5000 m 21:13,76 (2005), 3000 m překážek 13:24,56 (2005). V ženách měla nejlepší výkony: 500 m 1:26,4 (2006), 600 m 1:53,0 (2006), 800 m 2:34,07 (2006), 1000 m 3:20,3 (2006), 1500 m 5:26,55 (2006), 5000 m 20:26,70 (2011), 3000 m 11:32,39 (2009), půlmaraton 1:39:41 (2014), 3000 m překážek 13:04,44 (2011). Za Lokomotivu závodila i po dobu studií medicíny v Praze. Po jejich ukončení zůstala v Praze jako lékařka.

Kvardová Bára (20. července 1992)

Mimořádný běžecký talent na ZŠ Břeclav Slovácká trenéra Petra Otáhala. Jako mladší žákyně zaběhla 200 m za 32,6 (2004), 800 m 2:38,55 (2005), 1000 m 3:48,1 (2004), ve starších žákyních 200 m 28,09 (2007), 300 m 43,65 (2007), 500 m 1:26,2 (2006), 800 m 2:19,58 (2007), 1500 m 4:57,60 (2007). V tomto roce získala po velkých tahanicích a po chybách rozhodčích druhé místo na Mistrovství ČR v hale, když závodnice běžely o kolo víc, o pořadí rozhodlo až předsednictvo ČAS. Na 800 m na žákovském mistrovství ČR v Břeclavi se stala mistryní republiky v čase pod 2:20,0. V kategorii dorostu zaběhla 300 m 45,75 (2008), 400 m 62,32 (2008), 800 m 2:16,21 (2008), 1500 m 5:16,80, pak dala přednost příteli a pohodlí a dále nezávodila.

Lánský Bob (16. května 1958)

Již od dětství vynikal rychlostí, což se projevovalo nejen v hodinách tělocviku, ale i při školních soutěžích, hlavně při olympiádách břeclavských škol, kdy vyhrával nejkratší sprint již na prvním stupni. Ve starších žácích zaběhl 60 m za 7,3 (1973), v dorostu 100 m 11,4 (1975), 200 m 24,4 (1976), dálka 641 (1976). Jeho schopnosti se plně projevily až v kategorii mužů – 60 m 6,9 (1987), 100 m 10,7, elektricky 11,27 (1978), 150m 16,7 (1983), 200 m 21,6, elektricky 22,51 (1983/1978), 300 m 35,40 (1985), 400 m 48,92 (1984), 500 m 1:05,7 (1989), 600 m 1:21,2 (1984), 800 m 1:53,95 (1988).

Většina těchto výkonů byla okresními rekordy, 1000 m 2:35,9 (1985), 110 m překážek 19,5 (1985), 400 m překážek 56,8 (1986), dálka 653 (1980), tyč 280 (1987), trojskok 12,83 (1982), desetiboj 5220 (1987), běžel i v rekordní štafetě 4x100 m 42,33 (1987), 4x400 m 3:15,82 (1986) s bratry Petrjanošovými a Chlumeckým a ve štafetě 4x200 m 1:30,1 (1986). V letech 1984/1985 hostoval za prvoligový celek Zbrojovky Brno, byl s nimi i na svém prvním zahraničním zájezdu ve Švýcarsku v roce 1985. Startoval několik let na na mistrovství ČSR, ČSSR.

V roce 1982 skončil na mistrovství ČSR v hale pátý (50,98), na otevřené dráze byl v tomto roce osmý na 400 m za 49,87 (v rozběhu 49,55). V roce 1983 se stal mistrem ČSR v hale (50,20), na mistrovství ČSSR skončil třetí (49,44), venku na mistrovství ČR čtvrtý (49,02). V roce 1984 v hale na mistrovství ČR druhý (49,66), na ČSSR čtvrtý (49,40), 1986 v hale na mistrovství ČR pátý (49,89). V tomto roce vznikla štafeta 4x100 a 4x400 m bří Petrjanošové, Chlumecký, Lánský, která získala na čtvrtkové štafetě první medaili v dospělých, když byla třetí na mistrovství ČR 3:17,8, na mistrovství ČSSR byla čtvrtá v okresním rekordu 3:15,82, na mistrovství ČSR byla šestá (3:18,08).

Toto umístění zopakovala na mistrovství ČSSR časem 3:17,79, když před tím na mistrovství ČSR byla čtvrtá za 3:17,11. V roce 1990 štafeta Petrjanoš Stanislav-Chlumecký-Pavel Dominik-Lánský získala bronzovou medaili na mistrovství ČR za 43,43. Ani po skončení aktivní činnosti s atletikou neskončil, zúčastňoval se veteránských soutěží. V roce 1999 se zúčastnil mistrovství ČR veteránů a skončil v běhu na 400 m třetí (58,69).

Stal se rozhodčím atletiky, jeho hlavní úkonem byla starterská činnost, jako trenér vychoval řadu atletů, především běžců. Pracuje velmi aktivně a spolehlivě ve výboru oddílu atletiky Lokomotivy. Řadu let působí jako vedoucí celku mužů, které se několikrát dostalo do baráže o postup do extraligové soutěže. Populární je svými vtípky, kdy se zcela vážnou tváří dovede tvrdit největší nesmysly.

Matalová Zdeňka (23. března 1963)

Působila v Břeclavi krátce jako učitelka. Přestoupila z Blanska. Zaběhla 400 m za 63,8 (1989), 800 m 2:22,0 (1989), 1500 m 5:12,3 (1989), 100 m překážek 18,8 (1989).

Maťašovský David (20. dubna 1983)

Jeho prvním sportem byl hokej, který hrál velmi dobře, byl obávaným střelcem břeclavských hokejistů v žákovských celcích. K atletice ho přivedl trenér Chlumecký, později trénoval s trenérem Kalužíkem. Jako mladší žák zaběhl 60 m za 7,9 (1996), 800 m za 2:20,58, do výšky skočil 153, ve starších žácích 60 m 7,3 (1998), 150 m 18,1 (1998), 200 m 24,4 (1998), 300 m 38,1 (1998), 400 m 53,2 (1998), 800 m 2:06,26 (1998), 1000 m 2:53,0 (1998), 1500 m 4:30,9 (1998), dálka 584 (1998), v dorostu 100 m 11,64 (+ 2,4), 200 m 23,67 (1999), 300 m 38,0 (1999), 400 m 50,22 (2000), 800 m 1:53,71 (2000), 1000 m 2:39,6 (1999), 500 m 1:09,03 (2000), 1500 m 4:15,96 (2000), 3000 m 9:26,7 (2000), dálka 615 (1999), v juniorech 60 m 7,3 (2002), 400 m 50,16 (2002), 800 m 1:53,29 (2002), 1500 m 4:07,72 (2002).

Byl jedním z nejlepších běžců v ČR. V roce 1998 se stal mistrem ČR v hale žáků na 800 m, venku skončil druhý 2:02,14 a první ve štafetě 3x300 m (Panajotov, Kluska). V roce 1999 byl sedmý v juniorech na 800 m (1:59,68), v dorostu skončil druhý (1:55,54), 4x400 m dorostu třetí. V roce 2000 v hale první (1:57,67), venku v dorostu první (1:53,71), druhý ve štafetě 4x400 m (3:29,77), v roce 2001 druhý na 800 m v juniorech 1:54,99, 2002 v hale třetí na 800 m (1:57,77), venku čtvrtý na 800 m (1:54,43), reprezentoval v roce 2000 v mezistátním utkání v Řecku (Kavala). V roce 2003 ukončil gymnázium v Břeclavi, začal studovat v Praze, současně přestoupil do USK Praha. Zde patřil v mužích k nejlepším v ČR, ale pro vleklá zranění ukončil předčasně aktivní činnost.

Maxa Stanislav (1. dubna 1956)

Byl fotbalista Lokomotivy Břeclav. K atletice si víceméně odskočil až v kategorii mužů, kdy zaběhl 5000 m za 15:12,0 (1982), 10 km 33:16,2 (1982). Pak se opět vrátil k fotbalu. Pro vytrvalecké tratě měl však mimořádné vlohy.

Mazour Petr (8. dubna 1946 Modřice - 30. června 2019 Valtice)

Prvním jeho trenérem byl otec, učitel v Modřicích. Ze začátku se věnoval spíše vrhům, záhy přešel na běhy, ze začátku na střední tratě, pak delší. Největších úspěchů dosáhl jako člen ligové Zbrojovky Brno. Osobní rekordy: 1500 m 3:55,9 (1966), 5000 m 14:51,0 (1972), 10 km 31:48,2 (1972), maratón 2:38:10 (1972). Závodil rovněž za Uherské Hradiště. V roce 1974 přešel jako učitel do Valtic a stal se členem Lokomotivy Břeclav, především se věnoval trenérské, rozhodcovské a funkcionářské činnosti.

Od roku 1979 pracoval v krajské sekci atletiky a jako člen výboru oddílu atletiky i TJ Lokomotiva Břeclav. Od roku 1991 byl po Miroslavu Loučkovi předsedou oddílu a okresního svazu atletiky, člen předsednictva OV ČSTV. V roce 1993 byl předsedou oblastního (krajského) svazu atletiky do roku 2000. Měl významné úspěchy jako trenér (Sajler, Lánský, Petrjanošové, Chlumecký, Létalová, Hromádko a mnoho dalších). Ve Valticích založil Běh Valtickým parkem, na který dovedl přilákat množství závodníků, ale také řadu předních atletů jako hosty nebo startéry.

Podporoval masový rozvoj atletiky velkou pomocí při organizování okresních i místních akcí, kde působil většinou jako startér. Věnoval se rovněž publicistické činnosti v okresním i krajském tisku, byl členem redakce časopisu Atletika 1980, 1982-1990, 1992-1995. Pro péči o svoji nemocnou manželku zůstal pouze v jediné funkci a to člen předsednictva okresního (regionálních) svazu ČSTV.

Mrázová - Chorvátová Věra (27. června 1955)

Běhala nejdříve sama, zúčastňovala se různých běhů, hlavně odborářských, pak ji začal trénovat Zdeněk Herman. Závodila v prvním ženském celku na území břeclavského okresu v Hustopečích a pak za Lokomotivu Břeclav. Věnovala se především běhům, začala závodit velmi pozdě, až v kategorii juniorek, kdy zaběhla 800 m za 2:43,5 (1974), 1000 m 3:46,4 (1974), 1500 m 6:00,8 (1974), v kategorii žen pak 400 m za 65,1 (1977), 800 m 2:43,6 (1978), 100 m překážek 18,0 (1977).

Neumann František (13. srpna 1945)

Pocházel sice z Valtic, ale na Břeclavsku se moc nezdržoval. Závodil například za Chomutov, Uherské Hradiště, do Lokomotivy Břeclav se dostal v roce 1974, kdy zaběhl 800 m za 2:00:2, 1500 m 4:08,3 (1974), pak odešel a vrátil se znovu v roce 1984, kdy už byl veteránem. V roce 1986 se stal dvojnásobným veteránským mistrem ČSSR nad 40 let na 400 m 57,3, 800 m 2:05,8. Pak vážně onemocněl ochrnutím svalů a atletice se už nevěnoval.

Obhlídal Roman (12. dubna 1971)

Pochází z Rakvic, kde ho pro atletiku získal učitel Miloš Hříba, jeho trenérem v Břeclavi byl Petr Mazour. Začínal až v dorostu, kdy zaběhl 400 m za 54,5 (1988), na 800 m překonal okresní rekord časem 1:58,5 (1988), 500 m 1:12,4 (1987), 1500 m 4:16,0 (1987), 3000 m 9:43,2 (1987)), 5000 m 16:28,5 (1988), v juniorech měl 400 m 54,16 (1990). V tomto roce také ukončil svoji krátkou běžeckou karieru pro kožní onemocnění.

Osička Matěj (2.5.1999)

Pochází z Velkých Bílovic, pro atletiku ho získal Petr Zelinka, břeclavský atlet, který zde působil jako učitel.

Ondruch Jiří (19. ledna 1948)

Zjistil své vlohy pro vytrvalecké tratě a po vzoru Jiřího Kani s ním začal trénovat, aniž měl před tím nějakou výraznější přípravu. 3000 m zaběhl za 9:08,7 (1978), 5000 m 15:29,9 (1978), 10 km 33:03,4 (1978), maratón 2:29:56 (1979). Dlouho však neběhal, jak rychle přišel, tak rychle odešel.