Osobnosti oddílu

Hledání dle specializace
Sprinteři Skokani Překážkáři Vrhači Funkcionáři Vytrvalci Trenéři Chodci Vícebojaři

Holásek Jiří (30. června 1935)

Všestranně nadaný šohaj z Poštorné (věnoval se i folklóru) prakticky atletiku neprovozoval. Jeho vytrvalecké vlohy znal z tělocviku profesor Rezek na břeclavském gymnáziu, který ho nominoval v roce 1951 do celku školy, která reprezentovala na středoškolské soutěži „Stříbrný věnec“ v Brně a zde zaběhl na 1000 m čas 2:49,8 a překonal tím okresní rekord, který dovedl pokořit až František Bartoš. Zúčastnil se ještě několika závodů, zkoušel také zápasit, protože na to měl postavu a sílu. Jeho atletické snažení skončilo ještě před odchodem na vysokou školu.

Jeho život byl neobyčejně pestrý. Po vystudování medicíny se věnoval tomuto oboru, v šedesátých letech emigroval do Švédska, kde se stal velmi známým. Léčil dokonce švédského krále, věnoval se rovněž hudbě, především hrál na housle, ale také na dudy. Ve Švédsku založil cimbálovou kapelu, kde hrál i zpíval. Po revoluci se vrátil zpět, věnoval se nadále folklóru a malování.

Holobrádek Jaroslav (28. února 1954)

Všestranně sportovně nadaný, především fotbalista z Lanžhota. Tomuto sportu se věnoval od malička a vždy přednostně, i když ho atletika hodně lákala. Byl všestranný především na skokanské a překážkářské disciplíny. Při jednom okresním přeboru ve vícebojích měl po prvním dnu naději překonat krajský rekord v desetiboji, ale druhý den jel hrát fotbal. K atletice se dostal až v dorosteneckých letech, kdy zaběhl okresní rekord na 100 m překážek 15,9 (1970), v trojskoku skočil 12,53 m, o tyči 270 cm. Tehdy jeho první kroky vedl Miroslav Loučka.

V juniorské kategorii zaběhl mužské překážky za 16,6 (1973) a držel 20 let okresní rekord, do dálky skočil 625 (1972), o tyči 293 (1972). V mužích měl 60 m za 7,3 (1977), 110 m překážek 16,3 (1977), dálku 649 (1977), trojskok 12,93 (1977). Jako fotbalista byl především obávaný střelec, v některých sezónách dosáhl až na nejlepšího střelce krajského přeboru, hrál také za ligové Vítkovice, většinou však neopouštěl dres Sokola Lanžhot. Na konci kariéry hrál i v Rakousku.

Holobrádková - Bartošová Jitka (9. dubna 1966)

Pochází z Lanžhota, od žákovských let byla svěřenkyní trenéra Ladislava Klima. Byla velmi nadanou vrhačkou, v disku patřila v dorostu mezi nejlepší v ČR. V roce 1980 dosáhla ve vrhu koulí výkonu 11,07 m, ale v roce 1981 již nemohla házet koulí 3 kg, protože podle tehdejšího rozdělení kategorií byla již mladší dorostenka a ty vrhaly v tomto roce koulí 4 kg a dosáhla výkonu 10,81 (1981). V disku měla jako žákyně výkon 31,18 (1981), v oštěpu hodila 26,84 (1981). V tomto roce skončila jako mladší dorostenka druhá na mistrovství ČR v disku (31.18), v kouli pátá (9,90 - 4 kg), na Mistrovství ČSSR v disku třetí (31,18).

Rok 1982 byl pro ni nešťastný. V kouli 4 kg se zlepšila na 11,00, protože se v dorostu touto hmotností vrhalo a přišla tak o umístění v historických tabulkách okresu v kouli 3 kg, v disku hodila 32,56. Byla vybrána na Mistrovství ČR, v tréninku těsně před mistrovstvím ČR házela kolem 35 metrů, což by stačilo na zlatou medaili. Na cestě z posledního tréninku havarovala na pionýru, zlomila si nohu v holeni a bylo po medailích. V kategorii juniorek měla kouli 10,95 (1985), disk 28,56 (1985), trénovala jen občas. V kategorii žen zlepšila okresní rekord na 11,34 (1986), v disku 28,48 (1986), vypomáhala kolektivu žen v mistrovských utkáních. Věnovala se pak ještě tenisu.

Horák Adam (24. 8. 1999)

Pochází z Lanžhota, kde ho na základní škole pro atletiku získala učitelka - atletka Jana Miklicová-Polášková a předala ho trenéru Ladislavu Klimovi do Lokomotivy Břeclav.

Horník Jiří starší (9. března 1944 – 2001)

V mládí se věnoval jen rekreačnímu běhu, intenzivněji začal běhat až po vojně, kdy v kategorii mužů zaběhl 800 m kolem 2:05, 1500 m 4:14,8 (1965). Po absolvování studia nastoupil jako učitel na ZŠ Břeclav-Slovácká a zde vykonal obrovský kus práce pro břeclavskou atletiku jako vyhledavač atletických nadějí. Škola byla absolutní jedničkou na okrese ve všech atletických školních soutěžích, většina jeho žáků startovala v družstvech Lokomotivy v mistrovských soutěžích. Byl vedoucím těchto družstev žáků a žákyň, které se zúčastňovaly krajských soutěží.

Dovedl zapálit pro atletiku své žáky, mezi kterými byli pozdější republikoví reprezentanti (dálkařka Miroslava Kulišová, běžkyně Andrea Šuldesová, trojskokanky a dálkařky Martina Darmovzalová a Eva Doležalová a další). Pracoval rovněž ve výboru atletického oddílu i okresního svazu, rozhodčím atletiky II. třídy. Založil pak tradiční závod ve skoku vysokém „Břeclavská laťka“, který se stal po jeho nečekané smrti ve věku 57 let jeho memoriálem.

Horník Jiří mladší (21. března 1972)

Začal běhat na popud svého otce ve starších žácích, kdy zaběhl 500 m za 1:17,4 (1987), 800 m 2:09,6 (1987), 1000 m 2:56,3 (1986), 1500 m 4:29,1 (1987), 3000 m 9:51,0 (1987), v mladším dorostu měl 800 m 2:04,73 (1989), 1000 m 2:43,46 (1989), 1500 m 4:13,0 (1989), 3000 m 9:13,78 (1989), 400 m překážek 72,4 (1989), 2000 m překážek 6:55,72 (1989). V roce 1988 obsadil páté místo v ČR na 1500 m časem 4:16,3, na mistrovství ČSSR byl sedmý za 4:18,81. V juniorech 1000 m 2:39,17 (1991), 1500 m 4:14,6 (1990), 3000 m 9:05,0 (1990). Tímto časem skončil na mistrovství ČR sedmý. V kategorii mužů již trénoval o hodně méně než dříve, zaběhl 5000 m za 16:23,9 (1993). Po vojně se již do dřívější výkonnosti nedostal. Jeho trenérem byl Zbyněk Kalužík.

Hrabalová Naděžda (28. září 1958)

Pochází z Hustopečí, kde začala trénovat pod vedením Antonína Kavana, byla členkou prvního ženského družstva na okrese v 70. letech. V dorostu zaběhla 800 m za 2:33,0 (1975), v juniorkách 200 m za 31,1, 800 m 2:29,4 (1977), byla jednou z prvních na okrese, která běžela 1500 m 5:13,2 (1977). Závodila ještě v ženách 400 m 69,6 (1978), 800 m 2:30,6 (1979), na 1500 m držela i okresní rekord 5:07,6 (1978).

Hrbáč Ladislav (5. února 1985)

Mimořádný talent v kategorii mladšího žactva ze ZŠ Břeclav-Slovácká (učitel Milan Klim). V mladších žácích zaběhl 800 m za 2:28,5 (1998), výška 170 (1998), ve starším žactvu 60 m 7,1, elektricky 7,45 (2000), 100 m 11,6, elektr. 12,03 (2000), 300 m 37,2 (2000), 800 m 2:11,4 (1999), 1000 m 2:55,7 (2000), 100 m překážek 18,3 (1999), výška 186 (2000), dálka 590 (2000), koule 13,10 (2000). Ukončením ZŠ se odešel učit do Brna a údajně se věnoval tenisu.

Hrnčíř Josef (2. března 1953)

K běhání ho vyprovokoval spolužák se základní školy ve Tvrdonicích, odkud pocházel Josef Baťka, který jezdil do Břeclavi trénovat k trenéru Zdeňkovi Hermanovi. Ve škole míval v tělocviku lepší výkony, a proto se rovněž přihlásil do atletiky a oba trénovali společně. Výrazněji se projevil časem 2:04,5 v mladším dorostu na 800 m (1970), na 1000 m 2:44,2 (1970), 1500 m 4:14,8 (1970), 3000 m 9:14,0, 2000 m překážek 6:33,5. Jeho vzestup pokračoval v juniorech na 800 m 2:00,7 (1971), 1500 m 4:07,0 (1971), 3000 m 8:51,7 (1971).

Pak překvapil na učňovských přeborech ČR, kde zaběhl 5000 m časem 15:13,4 (1971), tento výkon však nedokázal zopakovat na Mistrovství ČR, kde skončil na 5000 m šestý, na Mistrovství ČR v přespolním běhu byl čtvrtý. Tyto výkony natolik zaujaly trenéry Zbrojovky Brno, že se vydali do Břeclavi a výsledkem byla dohoda o přestupu. Již v roce 1972 se objevil v dresu ČR juniorů proti Itálii. Na vojnu šel do Dukly Prahy, kde pokračoval v dobré výkonnosti. Po vojně se opět vrátil do Zbrojovky Brno.

Hromádko Jiří (20. června 1966)

Nepocházel z Břeclavska, ale z Čech, v Břeclavi studoval na průmyslovce a zde ho k atletice přivedl Miroslav Loučka prostřednictví Středoškolského poháru. Jeho rychlosti si pak všimli atleti Lokomotivy Břeclav, kterým chyběl jeden člen do dorostenecké štafety na 4x100 m. Začal trénovat s trenérem Mazourem a závodil po dobu studií za Lokomotivu. V roce 1982 zaběhl 100 m za 11,2 (11,78), 200 m za 24,0 (1983). V roce 1982 byl členem štafety mladších dorostenců Lokomotivy (Stanislav a Jiří Petrjanošové, Milan Kopuletý), která se stala mistrem Československa a časem 44,69 navíc překonala československý dorostenecký rekord na 4x100 m v Praze na Strahově. Po ukončení studií na průmyslovce se vrátil domů. Čas na 100 m 11,2 zaběhl na československém finále Středoškolského poháru v Nitře, kam se břeclavská průmyslovka probojovala.

Hromek František (11. února 1932)

Pochází z Moravské Nové Vsi, chodil do břeclavského gymnázia, kde vedl partu atletů Miroslav Loučka za Sokola Břeclav I. Bylo to po druhé světové válce v roce 1947, kdy se začala obnovovat atletika v Břeclavi spolu s rozbombardovaným stadionem. Patřil k nejlepším ve skupině (Veselý, Zháňal, Skyba, Wolgemuth, Schütz, Nikl a další). Byl především vrhač, i když tomu vůbec nenasvědčovala jeho vysoká a štíhlá postava. Jako mladší dorostenec dosáhl v kouli výkon 13,43 (1948), diskem hodil přes 30 metrů, oštěpem přes 40 m, do výšky skočil 165 cm.

Ve starším dorostu byl druhý v republice v kouli 6 kg 14,40 (1950), v disku měl výkon 35,75 (1951), oštěp 45,67 (1951). Měl reprezentovat v utkání dorostu Čechy – Morava – Slovensko, ale vedení Moravy svými machinacemi start znemožnilo. Po ukončení gymnázia odešel studovat vysokou školu do Ostravy, později se zde stal ředitelem Vítkovických železáren.

Hromková Lucie (5. února 1983)

Žákyně gymnázia Břeclav, trenér Zbyněk Chlumecký, v roce 1983 byla ve štafetě starších žákyň, která zaběhla 4x60 m za 31,38. V kategorii dorostenek měla 300 m za 44,0 (1999), dálku 519 (1999), 4x100 m 52,09 (1999), sprinterský trojboj 1873 bodů (1999). Pokud se týká účasti na mistrovství ČR, byla v kategorii starších žákyň ve štafetě 3x300 m (Harhajová, Fröhlichová) 2:12,91, která skončila na čtvrtém místě a ve štafetě 4x60 m (Harhajová-Fröhlichová-Trumpešová) na šestém místě (31,38). V kategorii dorostenek získala bronzovou medaili za štafetu 4x400 m (Bečvová-Harhajová-Fröhlichová) v okresním rekordu 4:01,72.

Hrozínek Adam (30. června 1993)

Jeho talent objevil trenér Ladislav Klim při olympiádě břeclavské mládeže, kde vyhrál výrazným způsobem hod míčkem. V roce 2006 jako mladší žák hodil míčkem 69,42, koulí 3 kg 11,92, diskem překonal okresní rekord na 33,72, oštěpem 33,57. Ve starších žácích rychle rostla jeho výkonnost, v kouli se zlepšil na 13,62, v disku na 50,04, oštěpu 52,32 (vše v roce 2008). Na mistrovství ČR žactva v Břeclavi v roce 2007 obsadil v oštěpu překvapivě páté místo (48,94), v roce 2008 byl čtvrtý (49,08). Reprezentoval ČR proti Slovensku, vyhrál oštěp 52,32. V dorostu hodil diskem 35,52 (2009) i když se mu téměř přestal věnovat (po rozchodu s trenérem Klimem) i když k němu měl velké předpoklady.

Oštěpem hodil 54,24 (2009). V tomto roce skončil na Mistrovství ČR jedenáctý. Začal trénovat s brněnskou trenérkou. V juniorech se v roce 2011 zlepšil v oštěpu na 57,94. Na Mistrovství ČR v roce 2010 obsadil třetí místo výkonem 57,58, v roce 2011 rovněž třetí místo 57,59. Pak jeho výkonnost poklesla, startoval za celek mužů v I. národní lize v oštěpu, příležitostně kladivu.

Hrozínek Jiří (30. června 1945)

Pochází z Rakvic, odkud ho na břeclavskou Lokomotivu přivedl učitel Miloš Hříba k trenéru Ladislavu Klimovi, se kterým se pak rychle zlepšoval, protože měl o vrhy mimořádný zájem, dovedl obzírat techniku, hledal všechny prameny, které by ho přivedly k rozborům techniky i způsobům tréninku. Sledování jeho dalšího vývoje prostřednictvím nejlepších výkonů je pak velmi zkresleno. Kategorie byly tehdy v jiném věku, než je tomu v současnosti. Podle současných kritérií absolvoval v kategorii mladších žáků pouze hod míčkem, kde v roce 1958 dosáhl 75,00 m a tímto výkonem drží okresní rekord do současnosti (2012). V kategorii staršího žactva závodil pouze jeden rok, protože podle tehdejšího rozdělení byl již jako 15letý v kategorii mladšího dorostu.

Nejlepší výkony měl v žákovské kategorii ve vrhu koulí 14,29 (1959), v hodu diskem 44,55 (1959). Je zajímavé, že tento výkon překonal teprve v roce 2008 jeho prasynovec Adam Hrozínek (50,04). V roce 1960, kdy měl být podle současnosti ještě starší žák, přešel do kategorie mladšího dorostu, takže v tomto roce vůbec neházel koulí 4 kg a diskem 1 kg, čímž došlo ke zkreslení historických tabulek těchto disciplín. V mladším dorostu hodil koulí 5 kg 14,77, diskem 43,25. Na mistrovství Československa dorostu v roce 1960 získal bronzovou medaili ve vrhu koulí (14,77) v době kdy byl ještě žákem, v disku skončil čtvrtý (41,98).

O jeho fyzické zdatnosti svědčí to, že v tomto roce hodil diskem 2 kg 36,66, tedy jako žák. V tomto roce opustil atletický oddíl. Protože jeho otec nebyl „politicky spolehlivý“, nebylo mu umožněno studovat na střední škole, ale byl nucen jít do učení. Vybral si velmi zvláštní obor – valcíř, ale ne proto, že by k tomuto povolání měl nějaký vztah, ale proto, že v místě učiliště Frýdku-Místku byl atletický oddíl. Zde se velmi rychle aklimatizoval a v roce 1961 získal v jeho barvách titul mistra Československa v hodu diskem.

Odtud musel nastoupit na vojenskou prezenční službu. Snad smůla, snad také štěstí bylo to, že zde onemocněl žloutenkou. Byl propuštěn do civilu ale také vysloven zákaz provozování sportu. Na začátku tento zákaz respektoval, ale později začal mírně trénovat a téměř bez tréninku se také zúčastňoval závodů v dresu mužů Lokomotivy Břeclav. V roce 1967 se zlepšil ve všech vrhačských disciplínách. V kouli na 14,01, v disku na 42,92 a oštěpu 51,28. V roce 1968 odejel na prázdniny ke strýcovi do Austrálie. Tam ho zastihly „srpnové události“, zůstal zde různými žádostmi o prodloužení pobytu do roku 1970. Pracoval u svého strýce jako rozvoz chleba z jeho pekárny.

Během pobytu se zdokonalil v angličtině natolik, že složil státní zkoušky a stal se tak učitelem angličtiny. Během pobytu v Austrálii provozoval atletiku, startoval za klub a zlepšil si osobní rekord v disku přes 44 m. Po návratu ještě závodil, ale nezlepšil se, protože onemocněl kloubovou chorobou, která mu téměř neumožňovala se pohybovat. Na Mistrovství Evropy v atletice v roce 1978 chodil se skládací židličkou a každou chvíli odpočíval. Po uzdravení mu atletika nedala pokoj. Ve věku přes 60 let začal závodit ze veterány, Zúčastňoval se veteraniád, měl slušné výkony v kouli 5 kg přes 12 m, diskem 1 kg přes 44 metry, v kladivu 4 kg přes 40 m.

Hrstka Štěpán JUDR. (9. října 1914 Sarajevo – 23. března 2012 Brno)

Narodil se v Sarajevu v Bosně-Herccegovině, kde působil služebně jeho otec jako zástupce císařského-královského Rakouska-Uherska. Skončením první světové války jeho mise skončila, a proto se vrátil do vlasti. Rozhodl se, že vystoupí na první stanici za hranicemi a to byla právě Břeclav. Zde začal chodit do školy a poprvé se seznámil se sportem. Navštěvoval cvičení Orla a zásluhou diplomu, který mu zůstal, ví, že tyto závody se konaly v roce 1923 na fotbalovém hřišti na místě dnešní Lokomotivy Břeclav.

Se svým starším bratrem, pozdějším olympionikem, chodil také na „veslák“. Zde se seznámil s tehdejším nejlepším břeclavským atletem Míťou Zikmundem, který ho zlákal k atletice. Chodil do břeclavského gymnázia, a již v té době závodil za SK Prostějov, kam ho zaregistroval Zikmund. V roce 1931 startoval na olympiádě katolických gymnastů ve Vídni. Od roku 1935 pak oba závodili po dobu vysokoškolských studií za VS Brno. V tomto roce překonal československý rekord na 200 m překážek na 26,3. Zde dosáhl svých největších úspěchů.

V roce 1936 překonal československý rekord v desetiboji (11,3 - 52,5 - 4:44,8 - 16,0 - 12,82 - 35,40 - 46,00 - 160 - 648 - 300), který vydržel až do 50. let. Uměl 100 m za 11,2, 200 m 23,5, 400 m 52,5, 110 m překážek 15,6, 400 m překážek 56,5, výška 170, dálka 682, trojskok 13,45, koule 13,45, disk 38,20, oštěp 53,40, kladivo 33,80, desetiboj 6315 bodů. V roce 1938 získal druhý titul v pětiboji, od roku 1939 závodil za Orel Královo Pole, ale na podzim přestoupil do Zlína. Do roku 1944 závodil ještě za Baťu Zlín. Mistrem republiky se stal v roce 1936 v desetiboji, 1938 v klasickém pětiboji, 1942 na 400 m překážek.

Reprezentoval jednou v mezistátním utkání (1936), 22x byl přeborníkem Orla. V roce 1942 získává třetí titul na 400 m překážek. Tři roky byl nejlepším v „Protektorátu“, 1941 56,7, 1942 56,7, 1943 56,5, 1944 se odmlčel – narození dcery. Po skončení studií na vysoké škole nastoupil zaměstnání ve Zlíně a sem také přestoupil. Po skončení aktivní činnosti v roce 1944 byl ve Zlíně trenérem, předsedou oddílu a organizátorem. Atletice se věnoval i jako veterán, pravidelně se zúčastňoval mistrovství ČSR veteránů od jeho založení v roce 1967.

V následujících letech získal mistrovské tituly v disku (4x), kouli (jednou) kromě toho dalších devět medailí v disku, oštěpu a v kouli. Je třeba se zmínit nejen o sportovních, ale i lidských vlastnostech. Je velmi inteligentní, charakterní a nadaný. Jak sám přiznal, velmi lehce se učil ve škole, životě, ale i ve sportu. Je odpovědný, dochvilný a důsledný, umí výborně jednat s lidmi. Břeclav byla jeho srdeční záležitostí. Jezdil sem velmi často, měl zde i „kamarádku“, navštívil vždy stadion, aby zavzpomínal, měl vždy velkou radost, pokud se od jeho poslední návštěvy něco změnilo k lepšímu. V roce 1996 slavila břeclavská atletika 75 let trvání. Omluvil se rozsáhlým několikastránkovým dopisem pro rodinnou oslavu. Nepodařilo se ho dostat ani na oslavy 90 let atletiky, i když byl v Břeclavi na oslavě 85 let veslování a křtu lodí. To mu bylo již dost přes 95 let.