Osobnosti oddílu

Hledání dle specializace
Sprinteři Skokani Překážkáři Vrhači Funkcionáři Vytrvalci Trenéři Chodci Vícebojaři

Pekárek Jaroslav starší (1. února 1951)

Již jako mladík na sebe upozorňoval vrozenou rychlostí, kterou dovedl „prodávat“ na různých soutěžích. Z této rychlosti plynuly i výsledky v dálce. Jeho trenérem byl Miroslav Loučka. Jako starší žák dosáhl neuvěřitelného času na 60 m 7,2 (1966), v dorostu běžel další rekord okresu na 100 m 11,4 (1967), do dálky skočil 621 (1967). V kategorii juniorů absolvoval již jen několik závodů s nejlepším výsledkem 639 ve skoku dalekém (1969). Pak ho již atletika nepřitahovala. Stal se učitelem tělocviku na obchodní akademii v Břeclavi, později i zástupcem ředitele. Snažil se o výkonnost v atletice na této škole, s družstvy se zúčastňoval mládežnických soutěží, především Středoškolského poháru.

Pekárek Jaroslav mladší (11. července 1987)

Zdědil rychlostní i dálkařské dispozice po svém otci a zlepšil rodinné rekordy. V mladším žactvu zaběhl 60m za 7,8 (2000), v dálce měl 539 (2000), ve starším žactvu 60 m 7,1 (2002), 150 m 18,31, ručně 17,9 (2002), v dálce překonal okresní rekord 607 (2002), v dorostu se zlepšil v dálce na 656 (2004), v trojskoku 12,42 (2004), v juniorech 60 m 7,41 (2005), 150 m 18,1 (2006), 300 m 39,1 (2005), 200 m 23,9 (2005), dálka 688 (2006), trojskok 12,86 (2005). Maturitou ukončil aktivní činnost. Chodil na ZŠ Slovácká, kde se zúčastňoval školních soutěží, hlavně čtyřboje a Poháru rozhlasu, pro atletiku ho získali učitelé Klim a Balajka.

Na gymnáziu býval členem družstva gymnázia ve Středoškolském poháru, jeho trenérem Zbyněk Chlumecký. Na mistrovství ČR startoval jako žák v roce 2002 a byl sedmý (576), v roce 2004 jako dorostenec získal bronzovou medaili v dálce (656), v roce 2005 jako junior byl v dálce sedmý (655), rok 2006 přinesl v hale šesté místo v dálce (656), venku byl rovněž šestý (658). Pak odešel z Břeclavi.

Pekárek Miroslav (17. listopadu 1977)

Velký sportovní talent, dával přednost fotbalu. Jen na některé závody se podařilo jeho učiteli Zbyňku Chlumeckému ho přemluvit. Samozřejmě se nesměl hrát „mistrák“. V kategorii dorostenců skočil do výšky 190 (1994), v trojskoku 12,14 (1994), v juniorech absolvoval desetiboj mužský s výsledkem 4731 bodů, 110 m překážek mužských 17,5 (1996), 400 m překážek mužských 69,6 (1996), výška 195 (1995), dálka 645 (1995).

Pernecký Martin (13. července 1994)

V mladším žactvu měl vrhačské vlohy sílu i rychlost. V této kategorii hodil míčkem 67,12 (2007), ve vrhu koulí překonal okresní rekord 13,26 (2007), ve starším žactvu se zaměřil na kouli, při nekontrolovaném tréninku se naučil chybnou techniku, kterou musel odstraňovat ve spolupráci s trenérem Ladislavem Klimem a to mu vyneslo zlepšení okresního rekordu na 15,14 (2009), v disku měl 36,50 (2009), oštěp 43,34 (2009), kladivo 25,18 (2009). V dorostu chtěl jít svojí vlastní cestou, neuměl si stanovit cíle ani prostředky, na trénink chodil nepravidelně, zaměřil se na oštěp, v 700 g hodil 47,73 (2011), 800 g 44,35 (2011). V roce 2009 skončil na mistrovství ČR na druhém místě (15,03), stal se vítězem olympiády mládeže ČR v kouli výkonem 15,14.

Peštálová Jana (12. února 1972)

Pochází ze Šitbořic, kde chodila do školy k učiteli Jaromíru Čutovi, který ji získal pro atletiku, později také jako svoji ženu. V kategorii mladších žákyň měla kouli 8,42 (1995), ve starších žákyních kouli 10,17 (1987), oštěp 38,34 (1987), v dorostenkách oštěp 44,84 (1989), v juniorkách 44,85 (1990). Patřila mezi nejlepší oštěpařky ČR a získala několik předních umístění na mistrovstvích ČR a Československa. V roce 1987 získala v dorostenkách bronz za výkon 37,84, v roce 1988 rovněž v dorostenkách druhé místo na mistrovství ČR (41,50) a třetí v Československu v dorostenkách 16 let (42,36), v roce 1990 byla třetí v ČR a druhá v ČSFR.

Petratur Tomáš (21. března 1984)

Svěřenec trenéra Zbyňka Chlumeckého, žák břeclavského gymnázia. Jako starší žák překonal rekord okresu na 60 m 7,1 (1999), 100 m 11,5 (1999), v dorostu 100 m 11,2, elektricky 11,51 (2000), 200 m 23,22 (2000), dálka 645 (2001), v juniorech 60 m 7,1, elektricky 7,39 (2002), 100 m 10,9, elektricky 11,26 (2002), 150 m 17,60 (2002), 200 m 22,64 (2002), 300 m 37,8 (2002), dálka 639 (2002). Po ukončení gymnázia odešel z Břeclavi v souvislosti se studiemi na vysoké škole. V roce 2002 se zúčastnil mistrovství ČR juniorů a skončil na pátém místě v běhu na 200 m časem 22,64.

Petrásková Lucie (7. března 1986)

Patřila k nejlepším závodnicím okresu, pochází z Bořetic, chodila na gymnázium do Velkých Pavlovic, pak přešla do gymnázia v Břeclavi. Od začátku byl jejím trenérem Zbyněk Chlumecký. V mladších žákyních skočila do výšky 143 (1999), ve starších žákyních 60 m 8,13, ručně 7,9 (2000), 100 m 12,5, elektricky 12,81 (2001), 150 m 19,36 (2001), 200 m 26,6  (2001), 300 m 44,4 (2000), 100 m překážek 17,6 (2001), výška 160 (2000), dálka 547 (2001), trojskok 11,08 (2001), sedmiboj 3603 (2001), v dorostu 60 m 8,03 (2002), 100 m 12,71 (2003), 150 m 19,77 (2002), 200 m 26,0, elektricky 26,75 (2002), 300 m 44,2 (2002), výška 154 (2002), dálka 583 (2002), trojskok 12,38 (2003), sprint. trojboj 2220 (2003), sedmiboj 3177 (bez překážek 2003).

V juniorkách 60 m 8,24 (2004), 100 m 12,85 (2005), 200 m 26,70 (2004), 300 m 43,63 (2004), výška 161 (2004), dálka 583 (2005), trojskok 12,62 (2005), v kategorii žen 60 m 8,26 (2008), 100 m 13,47 (2006), 150 m 19,5 (2006), 200 m 27,12 (2006), výška 166 (2006), dálka 563 (2006), trojskok 11,62 (2006). Škoda, že poměrně brzy skončila s atletikou, dávala přednost studiu.

Na mistrovstvích republiky byla v roce 2000 ve starších žákyních pátá v dálce, 2001 druhá ve starších žákyních (536), 2002 v dorostenkách v hale pátá v trojskoku (11,13), venku v dálce čtvrtá (563), v trojskoku první 11,54, 2003 v dorostenkách v dálce druhá (566), venku čtvrtá v dálce (565), třetí v trojskoku (11,77), šestá ve výšce (163), 2004 jako juniorka v hale pátá v dálce (559), čtvrtá v trojskoku (11,78), venku desátá v dálce (539), 2005 hala trojskok první (12,05), dálka čtvrtá (561), venku sedmá dálka (554), druhá v trojskoku (12,05), 22 let 3. v trojskoku (12.62), 2006 22 let osmá v dálce (541), třetí trojskok (11,94). V roce 2003 nastoupila v mezistátním utkání Česko-Slovensko-Maďarsko v Nitře, vyhrála trojskok (12,38). Při studiích na vysoké škole se atletice věnovala jen na začátku, pak se vzdala aktivní činnosti. V roce 2013 se provdala.

Petrjanoš Jiří (27. září 1967)

Stejně jako jeho starší bratr Stanislav měli vlohy pro sprinty od mládí. Po vstupu do oddílu byl jeho trenérem Petr Mazour. Jako mladší žák zaběhl 150 m za 20,0 (1980). Ve starším žactvu zaběhl 100 m 11,4 (1982), 200 m okresní rekord 24,0, elektricky 24,35 (1982), 400 m 58,9 (1982), 800 m 2:13,9 (1982), v dorostu 100 m 11,1 elektricky 11,85 (1984), byl členem štafety (bratr-Hromádko-Kopuletý), která překonala v roce 1982 časem 44,69 československý rekord na 4x100 m dorostu a vyhrála současně mistrovství ČSSR.  V juniorech 60 m 7,0 (1983), 100 m okresní rekord 10,8, elektricky 11,19 (1986), 150 m 16,7 (1986), 200 m 22,4 (okresní rekord 1986), 400 m 49,97 (1986), ve štafetě 4x400 m 44,9, 4x400 m 3:36,6 (1984).

V mužích 60 m 7,0, elektricky 7,38 (1987), 100 m 10,9, elektricky 11,39 (1987), 150 m 18,1 (1989), 200 m 22,8 (1987), 400 m 49,6, elektricky 49,96 (1987). Je členem rekordních štafet 4x100 m 42,33 (1987), 4x400 m 3:15,82 (1986). Na mistrovství ČSSR mladšího dorostu 15 let byl v roce 1982 na šestém místě (11,82), v roce 1985 v kategorii juniorů šestý na 100 m (11,3) na mistrovství ČSSR. V roce 1986 na mistrovství ČR ve štafetě 4x400 m třetí (3:17,8), na ČSSR čtvrté místo (3:15,82), v roce 1987 na ČSSR 4x400 m šesté místo (3:18,08), na mistrovství ČR neběželi pro zranění Lánského, v roce 1988 čtvrtá štafeta 4x400 m na ČR (3:17,11), na mistrovství ČSSR šestá (3:17,79).

V roce 1990 štafeta 4x100 m na mistrovství ČR třetí (43,43). Po skončení aktivní činnosti se stal platným členem výboru oddílu, rozhodčím, hlasatelem, trenérem. Atletika ho přivedla na pokraj života a smrti, když běžel Pražský maraton, zkolaboval, dostal „maratonský syndrom“, ležel několik týdnů v komatu, ale vše nakonec dobře dopadlo. Památka na tento maraton je chybějící palec na pravé ruce.

Petrjanoš Stanislav (8. září 1966)

Starší bratr Jiřího měl stejný talent i stejného trenéra Petra Mazoura. Ve starším žactvu běžel 100 m za 11,9 (1981), 150 m 18,1 (1980), 200 m 25,1 (1981), v dorostu 100 m 11,3, elektricky 11,86 (1983), 150 m okresní rekord 17,2 (1983), 200 m 23,5, elektricky 23,82 (1983). V roce 1982 byl rovněž členem rekordní štafety 4x100 m mladšího dorostu ČSFR 44,69 (Hromádko, Kopuletý). V juniorech 60 m 7,2 (1985), 100 m 11,3 (1984), 300 m 36,8 (1985), 200 m 23,0 (1985), 400 m 51,3 (1985), 300 m 36,8 (1985), 800 m 2:04,0, desetiboj mužský 4350 (1985), štafeta 4x400 m 44,9 (Petrjanošové-Neumann-Kopuletý).

V mužích 60 m okresní rekord 6,8 (1987), 100 m 10,9 (1986), 150 m 16,9 (1986), 200 m 22,4, elektricky 22,78 (1987), 300 m 36,1 (1986), 400 m 49,47 (1987), 800 m 2:02,7 (1989), maratón 4:16:26 (2002), 400 m překážek 68,7 (1994), výška 170, dálka 604 (1986), 4x100 m 42,33, 4x200 m 1:30,1(1986), 4x400 m 3:15,82 (1986). Na mistrovství ČR 1986 4x400 m třetí místo (3:17,8), mistrovství ČSSR čtvrté místo 3:15,82, 1987 mistrovství ČSSR šesté místo 3:18,08, 1988 4x400 m čtvrtá 3:17,11, na ČSSR šestá 3:17,79, 1990 3. na mistrovství ČR 4x100 m (Lánský-Chlumecký-Pavel Dominik). Po skončení aktivní činnosti se stal členem výboru oddílu ve funkci hospodáře, rozhodčím, členem revizní komise TJ.

Petrjánošová Dagmar (6. června 1976)

Žákyně ZŠ Břeclav-Komenského (Poštorná), trenér Ladislav Klim. Od mladšího žactva měla velmi dobrou výkonnost, 800 m za 2:40,0, výška 140, dálka 494 (vše 1989), oštěp 27,18 (1989), pětiboj 2440 (8,9-135-840-459-?). Byla první, která absolvoval pětiboj staršího žactva, dále 100 m překážek 20,08 (1990), trojskok 9,44 (1990), sedmiboj 3022 (20,08 - 130 - 862 - 458 - 21,98 - 2:40,82) v roce 1990.

Petrů Romana (20. ledna 1988)

Pochází z Valtic, navštěvovala gymnázium v Břeclavi, získal ji Zbyněk Chlumecký, trenérsky se jí ujal Zděněk Herman. Jako mladší žákyně běžela 600 m 1:50,4 (2001), ve starším žactvu 800 m 2:31,6 (2002), 1500 m 5:15,31 (2003), 3000 m 11:38,76 (2003), v dorostenkách 1500 m 5:21,18 (2004), 3000 m 11:23,23 (2004), 5000 m 19:52,45 (2005). V juniorkách ještě běžela téměř bez tréninku 5000 m 23:36,02 (2006). V roce 2004 se zúčastnila mistrovství ČR v běhu na 3000 m a skončila na 14. místě časem 11:23,23.

Petříková Irena (11. března 1983)

Není odchovankyně břeclavské atletiky, za Lokomotivu Břeclav závodila pouze v roce 2007. Robustní běžkyně se spolehlivými výkony měla být posilou pro extraligu, do které se Lokomotiva probojovala. V tomto roce běžela 1500 m 4:49,50, 3000 m 10:28,11, 5000 m v okresním rekordu 17:54,55, 10 kilometrů běžela na okrese zatím jediná za 36:40,55. Za tento výkon získala bronzovou medaili na mistrovství ČR. Jejím trenérem byl p. Kotyza z Brna.

Pihar Jan (1. března 1950)

Pochází z Valtic, získal ho trenér Mazour. Ukazoval se v dorostu jako velký talent, když zaběhl 60 m za 7,2 (1966), ale pak měl delší pauzu, vrátil se až mužích, kde pravidelně bodoval v celku mužů Lokomotivy Břeclav. Zaběhl 60 m za 7,2 (1977), do výšky skočil 175 (1977), do dálky 639 (1977), v trojskoku 12,86 (1976), v oštěpu 48,02 (1975).

Pláteník Petr (30. června 1956)

Učitel tělocviku v Břeclavi, učil na několika školách, spolupracoval s atletickým oddílem při vyhledávání mladých atletických nadějí, působil také jako vedoucí žákovských atletických celků při mistrovských soutěží. O atletiku se zajímal, dobré výkony měl až v kategorii dospělých. O tyči skočil 230 (1982), v trojskoku 12,77 (1982), desetiboj 3920 (1985). Je rovněž rozhodčím atletiky. Udržoval si tělesnou zdatnost až do veteránských let, závodil ještě v kategorii nad 50 let.

Pohanka Miroslav (28. srpna 1957)

Pochází z Valtic, mezi atlety Lokomotivy Břeclav se objevil v roce 1975, kdy hodil starým typem oštěpu 51,84, v roce 1981 překonal jako první 60 metrů (60,32) starým typem oštěpu, novým typem hodil 57,20 v roce 1992. Závodil téměř výhradně v oštěpu, v jiných disciplínách jen výjimečně. Zpočátku vedl jeho tréninky Ladislav Klim, později trénoval většinou sám ve Valticích na fotbalovém hřišti. Byl členem výboru oddílu atletiky a rozhodčím. Závodil ještě jako veterán v kategorii nad 50 let, zúčastňoval se veteraniád i v zahraničí, nejčastěji v Rakousku, a stal se také jejím mistrem.