Osobnosti oddílu

Hledání dle specializace
Sprinteři Skokani Překážkáři Vrhači Funkcionáři Vytrvalci Trenéři Chodci Vícebojaři

Obhlídal Roman (12. dubna 1971)

Pochází z Rakvic, kde ho pro atletiku získal učitel Miloš Hříba, jeho trenérem v Břeclavi byl Petr Mazour. Začínal až v dorostu, kdy zaběhl 400 m za 54,5 (1988), na 800 m překonal okresní rekord časem 1:58,5 (1988), 500 m 1:12,4 (1987), 1500 m 4:16,0 (1987), 3000 m 9:43,2 (1987)), 5000 m 16:28,5 (1988), v juniorech měl 400 m 54,16 (1990). V tomto roce také ukončil svoji krátkou běžeckou karieru pro kožní onemocnění.

Omachlík Josef (10. června 1922 – 10. ledna 1984)

Do Břeclavi se přistěhoval po druhé světové válce po roce 1945 z Uherského Hradiště, kde začínal se sportem. Bavily ho snad všechny sporty a snažil se je poznat aktivně. Byla to atletika, házená, basketbal, volejbal, hokej, fotbal, tenis a další. Své aktivity přenesl do Sokola Břeclav I, aktivně pracoval v atletice, pěstoval především vrhačské disciplíny. V kouli měl nejlepší výkon 12,85 (1958), v disku 36,80 (1951), starý typ oštěpu 50,46 (1951), kladivo 25,78 (1958). Předsedovi oddílu Miroslavu Loučkovi pomohl složit celek dospělých, hlavně ze závodníků, které znal i z jiných sportů.

Vedl celek nejprve v přátelských utkáních (především s Hodonínem), později v mistrovských utkáních. Trenérsky radil především mladým vrhačům. V padesátých letech svojí aktivitou, pomocí při budování a rekonstrukci atletické dráhy, dovedl uspořádat propagační utkání, když do Břeclavi zajistil starty nejlepších moravských celků jako Sokol Vyškov, Svit Zlín (Gottwaldov), Zbrojovka Brno a další. Pořádaly se hlavně o prázdninách pravidelné závody za účasti i mimobřeclavských závodníků. V té době byly založeny také mládežnické celky, především dorostu.

Byl zakladatelem basketbalu v Břeclavi. S chlapci z gymnázia v roce 1947 založil žáky a dorostence, později také dívčí celky, které hrávaly nejprve přátelská, později mistrovská utkání, i když v nevyhovujících prostorách školy u stadionu (nyní Policie), gymnázia a později v sále u Koruny. Sám byl hráčem prvního celku mužů, který vznikl těsně po válce, hrával také hokej, volejbal, krátce také házenou za Sokol Břeclav I, který sám založil především z hráčů basketbalu. Celek postoupil do vyšší soutěže, ale rozpadl se pro nedostatek hráčů.

Byl rovněž funkcionářem, ale nebyl příliš oblíben pro své sveřepé prosazování svých myšlenek, často byl zbavován svých funkcí, ale dveřmi odešel a oknem se vrátil. Byl proti tehdejšímu režimu a často za to trpěl. V 60. letech pracoval do fotbalu v Uherském Hradišti, zapletl se do nějaké „lanařské“ aféry a byl za to také odsouzen. Sportu se věnoval do posledních chvil, zemřel po rekreačním fotbalu přímo v tělocvičně v Uherském Hradišti. Sportu se věnovala také celá jeho rodina. Manželka hrávala volejbal v Sokole Břeclav I, jeho syn a obě dcery hrály basketbal.

Osička Matěj (2.5.1999)

Pochází z Velkých Bílovic, pro atletiku ho získal Petr Zelinka, břeclavský atlet, který zde působil jako učitel.

Ondruch Jiří (19. ledna 1948)

Zjistil své vlohy pro vytrvalecké tratě a po vzoru Jiřího Kani s ním začal trénovat, aniž měl před tím nějakou výraznější přípravu. 3000 m zaběhl za 9:08,7 (1978), 5000 m 15:29,9 (1978), 10 km 33:03,4 (1978), maratón 2:29:56 (1979). Dlouho však neběhal, jak rychle přišel, tak rychle odešel.

Ošlejšek Jaroslav, Ing. (16. ledna 1941 - 12. února 2012)

Jeho příchod k atletice byl pozvolný, zato odchod byl poměrně rychlý. Začal až v dorostu, kdy měl 60 m za 7,4 (1958), do dálky skočil 628 (1958), v juniorech dálku 625 (1959), trojskok 12,88 (1960). Později se věnoval i funkcionářské práci, krátce byl také předsedou oddílu atletiky. Zemřel po dlouhé nemoci ve věku 71 let.

Ošlejšek Zdeněk (28. srpna 1954)

Ze začátku byl hodně živelný, bavil ho však sport a především atletika. Bydlel ve stejném činžáku jako jeho pozdější trenér Ladislav Klim a zde začala vzájemná spolupráce. V roce 1970 obsadil na mistrovství ČSSR v Opavě čtvrté místo a stal se také nejlepším sportovcem okresu. V tomto roce také vytvořil okresní rekord ve vrhu koulí dorostu, v disku měl nejlepší výkon 36,96. Ve starším dorostu v kouli 6,25 kg měl 13,18 (1971), v juniorech běžel 110 m překážek mužských za 20,2, koule 6,25 kg 14,20 (1972), v mužích koule 13,70 (1973), disk 37,74 (1978), kladivo 35,22 (1985).

Ošmera Josef (31. prosince 1957)

Měl od mládí mimořádné rychlostní vlohy, které využíval především při školních akcích, vrcholem byla vždy účast na olympiádách břeclavských škol, kdy vyhrával sprinterské disciplíny a také skok daleký. Na závodech se moc neobjevoval, až v juniorech skočil do výšky 175 (1976), v trojskoku 11,90, v mužích do výšky 170 (1977), v dálce 626 (1983), trojskok 13,19 (1985), koule 12,01 (1983), disk 35,16 (1983), oštěp 48,12 (1978). Po skončení aktivní činnosti se stal trenérem a funkcionářem. V tréninku vrhačských disciplín mu radil Ladislav Klim.

Ošmera Marek (4. července 1987)

Ve sportu začínal jako fotbalista v žákovském věku, kdy patřil mezi nejlepší na okrese. Ve školních soutěžích se začal objevovat v kategorii mladšího žactva především jako sprinter. Atletiku má v genech, dělal ji jeho otec-vícebojař, matka-sprinterka. Teprve v kategorii starších žáků přešel na atletiku a začala se plně projevovat jeho všestrannost. Zaběhl v roce 2002 60 m za 7,53, 100 m 11,5, 200 m 24,22 (okresní rekord), 300 m 39,09, 400 m 54,6, 100 m překážek 14,7 (okresní rekord – elektricky 15,42, 2002), trojskok 10,72, tyč 220, koule 13,69, oštěp 44,85, devítiboj 4761.

V kategorii dorostu měl nejlepší výkony: 60 m 6,9 (elektricky 7,32, 2004), 100 m 11,35 (2004), 200 m: 22,96 (okresní rekord 2004), 300 m 37,4 (2003), 400 m 50,9 (elektr. 51,68 2004), 500 m 1:13,1 (2003), 110 m překážek 15,15 (okresní rekord 2004), 400 m překážek (mužských) 60,03 (okresní rekord 2004), 60 m překážek 8,98 (2004), dálka 639 (2004), trojskok 12,32 (2004), tyč 305 (2004)), koule 13,75 (2004), disk 36,00 (2004), oštěp 700 g 42,78 (2003), 800 g 41,79 (2004), 600 g 49,84 (2003), kladivo 14,92 (2003), byl členem rekordní štafety 4x100 m 44,61 (2004), sprinterský trojboj 2257 bodů (2003), desetiboj 6351 (okresní rekord 2004), sedmiboj hala 4312 (2004).

V juniorech zaznamenal další zlepšení. 60 m 7,10 (2006), 100 m 11,10 (2005), 150 m 16,5 (okresní rekord 2006), 200 m 22,27 (okresní rekord 2005), 300 m 35,4 (36,13 okresní rekord 2004), 400 m 50,34 (2005), 600 m 1:28,5 (2006), 60 m překážek 8,86 (2006), 110 m překážek mužských 16,45 (2005), 110 m překážek juniorských 15,80 (2006), 400 m překážek mužských 56,34 (2005), dálka 659 (2005), tyč 327 (2005), koule 6 kg 13,56 (2005), koule 7,25 12,49 (2006), disk 38,28 (2006), sedmiboj 4706 (2006), sprinterský trojboj 2356 (2005), desetiboj 6449 (okresní rekord) 2005, 4x100 m 43,86 (okresní rekord 2006), 4x200 m 1:33,84 (okresní rekord 2006).

V kategorii mužů má zatím tyto výkony: 60 m 7,02 (okresní rekord 2010), 100 m 10,6 (2010), elektricky 10,85 (okresní rekord 2008), 150 m 16,86 (2009), 200 m 22,05 (2010), 300 m 35,48 (2010), 400 m 49,29 (2010), 500 m 68,25 (2007), 110 m překážek 15,64 (2008), 400 m překážek 55,89 (2008), výška 190 (2011), dálka 698 (2011), tyč 401 (2010), koule 13,40 (2010), disk 41,32 (2010), oštěp 54,82 (2011), kladivo 34,78 (2010), desetiboj 6864 (2010), sedmiboj 5156 (2011), klasický pětiboj 3430 (2009), sprinterský trojboj 2555 (okresní rekord 2008),  4x100 m 42,08 (okresní rekord 2007), 4x400 m 3:21,27 (2005).

Dosáhl také řadu hodnotných umístění na mistrovstvích ČR. V roce 2003 jako dorostenec byl sedmý v desetiboji (5337), v roce 2004 v hale byl šestý v sedmiboji (4284), venku na 100 m 8. (11,43). Rok 2005 mezi juniory v hale páté místo v sedmiboji (4606), venku desetiboj, bronz  (6067), rok  2006  v hale na 60 m pátý (7,10), na 200 m třetí (22,44), v sedmiboji pátý (4706), venku v desetiboji čtvrtý (6449). V kategorii mužů 2007 v desetiboji osmý (6004), rok 2008 v hale v sedmiboji osmý (4986), 2010 v hale sedmiboj na pátém místě (5073), venku v desetiboji pátý (6864).

Ošmerová Štěpánka (13. února 1994)

Velmi všestranná atletka, kromě atletiky hrávala rovněž nejprve závodně volejbal. K atletice ji směřoval její otec Josef Ošmera, radilo jí několik trenérů. Ve starších žákyních zaběhla 100 m 13,35 (2009), 200 m překážek 33,02 (2009), disk 23,42 (2009), oštěp 32,00 (2009), v dorostenkách 60 m 8,49 (2010), 200 m 27,13 (2011), 400 m překážek 72,76 (2011), disk 28,34 (2011), oštěp 36,48 (2011), sedmiboj 3306 (2010). V posledním období vedl její trénink Adam Formánek.

Otáhal Petr (16. dubna 1964)

Patřil do silného ročníku 1964, chodil na ZŠ Břeclav-Slovácká, k atletice ho přivedl trenér a učitel Jiří Horník. Již jako mladší žák zaběhl 1000 m za 3:05,2 (1977), ve starším žactvu měl 400 m za 58,0, 800 m 2:08,0 (1979), 1000 m 2:49,4 (1978), 1500 m okresní rekord 4:23,1 (1979), 3000 m 9:55,1 (1979), 60 m překážek 10,5 (1978), disk 1,5 kg 32,44 (1979), oštěp 46,52 (1979), kladivo 5 kg 28,02 (1979), v dorostu 800 m 2:01,7 (81), 1000 m 2:38,6 (1981), disk 2 kg 33,26, oštěp 600 g 47,71 (1980), v juniorech 400 m 53,2 (1983), 800 m okresní rekord 1:55,48 (1983), 1000 m 2:33,6 (1983), 1500 m absolutní okresní rekord 3:54,9 (1983), 3000 m 8:45,2 (1982), v mužích 800 m 1:59,4 (1986), 1000 m 2:36,8 (1986), 1500 m 4:00,69 (1987), 3000 m 8:55,6 (1987), 5000 m 15:54,3 (1988), 400 m překážek 64,8 (1986).

Trénoval s Petrem Mazourem. Stal se rozhodčím a pravidelně rozhodoval především mistrovské soutěže. Měl výrazný úspěch i jako trenér, když v roce 2007 přivedl k žákovskému mistrovskému titul přeborníka ČR Báru Kvardovou v běhu na 800 m v Břeclavi.

Panajotov Radoslav (12. června 1983)

Velmi všestranný již od dětství, chodil na ZŠ Břeclav-Slovácká, k atletice ho přivedl učitel a trenér Jiří Horník. V mladších žácích skočil do výšky 164 (1996), dálka 505 (1996), koule 3 kg 10,92 (1996), ve starších žácích 300 m 39,1 (1998), 400 m 55,2 (1998), 1000 m 2:49,7, výška 177 (1998), 3x300 m 1:55,89 (Kluska, Maťašovský 1998), v dorostu 300 m 39,9 (1999), 400 m 55,0 (2000), 800 m 2:04,50 (1999), 1000 m 2:43,2 (1999), 500 m 1:11,21 (2000), 1500 m 4:15,12 (2000), výška 181 (2000), tyč 260 (1999), 4x400 m 3:29,10 (Maťašovský-Kopecký-Kluska 1999), 400-300-200-100 m 2:06,6 (okresní rekordy, 2000,  Polínek-Petratur-Kluska).

V juniorech 600 m 1:30,3 (2001), 1500 m 4:18,85 (2001), výška 186 (2001), tyč 300 (2001), desetiboj juniorský 4475 (2001), v mužích měl výšku 191 (2003), tyč 320 (2003). Na mistrovstvích ČR: V roce 1998 ve štafetě starších žáků 3x300 m 1:55,89 na úrovni českého rekordu, i když se běželo v průtrži mračen, na dráze bylo pět centimetrů vody (Kluska, Maťašovský). Další medaili na 4x400 m dorostu získal v roce 1999 (Kopecký-Kluska-Maťašovský). O rok později 2000 ve stejné štafetě druhé místo 3:29,77 (stejné složení). Ze ZŠ Břeclav-Slovácká nastoupil do gymnázia Břeclav, kde ho vedl Zbyněk Chlumecký. Byl platnou oporou celku, který závodil ve Středoškolském poháru, jednou vyhrál celostátní finále.

Pániková Sabina (10. května 1995)

Od mladšího žactva výrazný odrazový talent, který se nevyvíjel podle trenéra Zbyňka Chlumeckého. Dávala totiž přednost volejbalu, posléze u něho skončila. V mladších žákyních byla nejlepší v ČR zdoláním 157 cm (2008), ve starších žákyních se zlepšila na 162 (2009), v trojskoku na 10,46 (2010). V dorostu měla 162 (2011), trojskok 10,00 (2011). Dvakrát se probojovala na mistrovství ČR (2010, 2011) bez výraznějšího umístění.

Pappová Martina (31. října 1991)

Chodila na břeclavské gymnázium, trenér Zbyněk Chlumecký. V kategorii starších žákyň 150 m 20,29 (2006), výška přes 150 cm, dálka přes pět metrů, v dorostu 60 m 8,44 (2007), 100 m 13,29 (2008), výška 156 (2007), dálka 508 (2008), trojskok 10,62 (2008), v rekordní štafetě 4x100 m 50,55 (2008), v juniorkách 60 m 8,67 (2010), 100 m 13,48 (2010), 200 m 28,02 (2010), výška 153 (2009), dálka 487 (2009), trojskok 10,54 (2009), sprinterský trojboj 1756 bodů (2009), v ženách ve štafetě 49,67 4x100 m. Se skončením gymnázia ukončila aktivní atletickou činnost.

Paulík Roman (5. února 1988)

Naprosto výjimečný zjev na začátku třetího milénia na Břeclavsku. Jediný běžec-mílař v regionu s výbornou výkonností, Měl přiléhavou přezdívku „Keňan“. K atletice ho přivedl trenér Bob Lánský, trenérsky se ho ujal Zbyněk Kalužík. Výkonnostně se projevil v dorostu: 300m 39,8 (2004), 400 m 53,34 (2004), 800 m 1:58,46 (2004), 1000 m 2:37,77 (2005), 1500 m 4:06,41 (2005), 3000 m 9:04,94 (2005), 600 m 1:28,7 (2004), 300 m překážek 29,7 (2005), v juniorech 150 m 18,3 (2006), 400 m 52,73 (2007), 800 m 1:57,82 (2006), 1500 m 4:00,08 (2007), 3000 m 8:56,71 (2006), 5000 m 15:43,36 (2006), v mužích 300 m 38,76 (2008), 400 m 52,37 (2010), 500 m 1:23,69 (2011), 800 m 1:53,73 (2010), 1000 m 2:28,08 (2010), 1500 m 3:53,91 (2010), 3000m 8:33,06 (2009), 5000 m 15:27,33 (2008), 400 m překážek 58,44 (2010), dálka 596 (2011).

Na Mistrovství ČR 2005 v dorostu skončil na 1500 m v roce 2005 druhý (4:08,59), na 3000 m čtvrtý (9:04,94), v roce 2006 v juniorech na 3000 m v hale na sedmém místě (9:10,36), venku na 1500 m pátý (4:04,52), v roce 2007 v juniorech v hale 3000 m (9:04,60), venku na 1500 m pátý (4:10,04), 5000 m šestý (15:44,19), v roce 2008 na 5000 m v mužích sedmý (15:27,33), v roce 2009 v hale 3000 m (8:33,06), venku do 22 let druhý na 1500 m (4:00,27), v mužích 5000 (15:31,24), 2010 v hale 3000 m pátý 8:44,31, venku do 22 let třetí, 1500 m muži pátý (3:54,78), 2011 v hale 1500 m čtvrtý (3:56,75), venku pátý na 1500 m (3:55,98). Dvakrát reprezentoval ČR v dorostu 2006 v Mariboru na 1500 m, 2010 v Maďarsku do 22 let.

Pecůchová - Lišková Eva (19. července 1957)

Patřila mezi první dospělé atletky-průkopnice. Byla členkou prvního celku žen v okrese, který vznikl v roce 1975 v Hustopečích. Jako členka Lokomotivy Břeclav hostovala za Hustopeče spolu s Věrou Mrázovou-Chorvátovou. Byla vůbec první atletkou, která běžela 800 m v čase 3:03, v běhu na 100m překážek zaběhla čas 19,6 (1977).