Osobnosti oddílu

Hledání dle specializace
Sprinteři Skokani Překážkáři Vrhači Funkcionáři Vytrvalci Trenéři Chodci Vícebojaři

Kuklišová Zuzana (8. března 1968)

Jejím základním sportem byl basketbal, kterému se věnovala od první třídy. Hrávala za Lokomotivu Břeclav v minižákyních a žákyních. Ještě jako dorostenka se dostala do Tréninkového střediska mládeže USK Praha, kde později hrávala na postu pivota nebo křídla i v národním celku žen. V mládí využívala svých odrazových schopností a zúčastňovala se výškařských závodů, hlavně „Břeclavské laťky“. Jako mladší žákyně skočila 150 (1981) a překonala okresní rekord. Ve starším žactvu tento rekord zlepšila na 155 (1982) a na mistrovství Československa v Ostravě v roce 1982 skočila 150 a získala stříbrnou medaili. Pak se věnovala výhradně basketbalu.

Kulišová Miroslava (15. srpna 1965)

Začínala jako sportovní gymnastka (1971). Pro atletiku ji objevil i získal učitel a trenér Jiří Horník na ZŠ Břeclav-Slovácká, k prvnímu mistrovskému titulu ČSSR ji převedl trenér Ladislav Klim. Po skončení ZŠ v roce 1981 přešla na sportovní gymnázium do Brna pod vedení trenéra Otáhala ze Zbrojovky Brno, ještě chvíli závodila za Lokomotivu Břeclav a pak přestoupila do Zbrojovky Brno. Stala se juniorská rekordmanka ČSSR v dálce (637), reprezentovala ČSSR v mezistátním utkání žen v Tunisu. Již od mládí převyšovala svojí výkonností nad ostatními.

Jako mladší žákyně měla 60m 8,2 (1977), 150 m 19,3 (1978), 300 m 43,0 (1978), 600 m 1:45,1 (1978), výška 146 (1978), dálka 538 (rekord ČSSR 1978). 2. listopadu 1977 byla ve štafetě 3x500 m, která vytvořila československý rekord (Foukalová, Pristachová) časem 4:27,8 (první překonaný rekord atletů Lokomotivy Břeclav). V dorostu (tehdy mladším) zaběhla 60 m za 7,8 (1979), 100 m 12,4, 150 m 19,1, 300 m 42,6 (1979), dálka 572 (1979). Za dorostenky již v Břeclavi nezávodila. V roce 1978 skončila jako žákyně na mistrovství ČR na čtvrtém místě (511).

V roce 1979 obsadila na mistrovství ČR ve Varnsdorfu první místo výkonem 548 (mistrovství ČSSR se již nekonalo). V roce 1980 na mistrovství ČSSR žactva v Kroměříži vyhrála dálku (tehdy to byl mladší dorost) výkonem 570 cm (jen 4 cm za československým rekordem). V roce 1981 startovala ještě za Lokomotivu na mistrovství ČSSR ve Svitu, při prvním skoku se zranila a hned se vrátila s rodiči domů. Za Zbrojovku Brno 1983 startovala v roce 1983 na MEJ a překonala juniorský rekord 637.

Kundera Milan (7. listopadu 1932)

Více se věnoval basketbalu jako rozehrávač, občas startoval na školních soutěžích za Gymnázium Břeclav v atletice. V roce 1951 vyhrál na Dětvanci, školní soutěž v Brně na 800 m v čase 2:03,3. Běhal tehdy také 1200 m, tehdejší mistrovskou trať. Pocházel ze Starého Poddvorova.

Kuťková Katarína (13. prosince 1986)

Pochází z Lednice, chodila na břeclavské gymnázium, kde ji pro atletiku získal trenér a učitel Zbyněk Chlumecký. Věnovala se především vytrvaleckým tratím. Jako juniorka zaběhla 400 m za 71,1 (2006), 600 m 1:49,4, 800 m 2:34,02 (2005), 1500 m 5:18,52, 1000 m 3:29,1 (2005), 3000 m 11:58,04 (2005), 5000 m 21:13,76 (2005), 3000 m překážek 13:24,56 (2005). V ženách měla nejlepší výkony: 500 m 1:26,4 (2006), 600 m 1:53,0 (2006), 800 m 2:34,07 (2006), 1000 m 3:20,3 (2006), 1500 m 5:26,55 (2006), 5000 m 20:26,70 (2011), 3000 m 11:32,39 (2009), půlmaraton 1:39:41 (2014), 3000 m překážek 13:04,44 (2011). Za Lokomotivu závodila i po dobu studií medicíny v Praze. Po jejich ukončení zůstala v Praze jako lékařka.

Kvardová Bára (20. července 1992)

Mimořádný běžecký talent na ZŠ Břeclav Slovácká trenéra Petra Otáhala. Jako mladší žákyně zaběhla 200 m za 32,6 (2004), 800 m 2:38,55 (2005), 1000 m 3:48,1 (2004), ve starších žákyních 200 m 28,09 (2007), 300 m 43,65 (2007), 500 m 1:26,2 (2006), 800 m 2:19,58 (2007), 1500 m 4:57,60 (2007). V tomto roce získala po velkých tahanicích a po chybách rozhodčích druhé místo na Mistrovství ČR v hale, když závodnice běžely o kolo víc, o pořadí rozhodlo až předsednictvo ČAS. Na 800 m na žákovském mistrovství ČR v Břeclavi se stala mistryní republiky v čase pod 2:20,0. V kategorii dorostu zaběhla 300 m 45,75 (2008), 400 m 62,32 (2008), 800 m 2:16,21 (2008), 1500 m 5:16,80, pak dala přednost příteli a pohodlí a dále nezávodila.

Lacina Jakub (22. března 1987)

Jeho prvním sportem byl badminton, za kterým jezdil z Rakvic do Podivína. Ve starších žácích zaběhl 100 m překážek za 16,10 (2002), o tyči skočil 250 (2002), oštěp 45,50 (2002), devítiboj  4425 (2002), v dorostu 60 m 7,61 (2004), 100 m 11,4 (2004), 300 m 39,0 (2004), 400 m 54,76 (2004), 110 m překážek 16,13 (2004), 60 m překážek 8,94 (2004), výška 185 (2004), dálka 634 (2004), tyč 332 (2004), koule 13,04 (2004), disk 35,98 (2004), oštěp 600 g 57,42 (2004), oštěp 700 g 50,30 (2003), oštěp 800 g 49,06 (2004), kladivo 26,49 (2003), desetiboj 6081 (2004).

V juniorech 60 m 7,20 (2006), 100 m 11,57 (2006), 300 m 39,1 (2005), 400 m 53,45 (2005), 110 m překážek mužských 16,11 (2005), 400 m překážek 61,94 (2005), dálka 669 (2006), tyč 307 (2005), koule 6kg 12,18, disk 1,75kg 33,59, oštěp 51,88 (2006), kladivo 6 kg 26,70, sedmiboj 4485 (2006), desetiboj juniorský 5965 (2005). V roce 2004 startoval v dorostu v sedmiboji na Mistrovství ČR v hale, skončil čtvrtý výkonem 4342, v roce 2005 v hale sedmiboj 12. místo 4064.

V mužích - 60 m 7,34 (2007), 100 m 11,39 (2007), 200 m 23,74 (2007), 400 m 52,37 (2007), 110 m překážek 16,10 (2011), 400 m překážek 61,47 (2009), výška 180 (2007), dálka 660 (2007), oštěp 55,76 (2011), kladivo 29,91 (2010), desetiboj 5374 (2007), pětiboj 2919 (2007), sedmiboj 3771 (2010).

Lánská Kristýna (15. září 1992)

Dcera trenéra Boba Lánského, který byl také jejím trenérem. Prosadila se až v kategorii dorostenek, kdy zaběhla 100 m za 13,33 (2009), 150 m 20,61 (2009), 200 m 27,16 (2009), 300 m 43,65 (2008), dálka 507 (2008), trojskok 10,52 (2008), sprinterský trojboj 1915 bodů (2008), 4x100 m 51,19 (2009), v juniorkách 60 m 8,70 (2010), 100 m 13,30 (2011), 150 m 20,79 (2010), 200 m 27,12 (2011), 400 m 64,60 (2011), dálka 502 (2011), trojskok 10,30 (2010), 4x100 m 52,83 (2010), v ženách 100 m 13,02, 200 m 26,70, 400 m 63,45, dálka 519, trojskok 10,20 (výkony 2012). V roce 2013 se výrazně zlepšila na 100 m na 12,65 a 200 m 25,96.

Lánský Bob (16. května 1958)

Již od dětství vynikal rychlostí, což se projevovalo nejen v hodinách tělocviku, ale i při školních soutěžích, hlavně při olympiádách břeclavských škol, kdy vyhrával nejkratší sprint již na prvním stupni. Ve starších žácích zaběhl 60 m za 7,3 (1973), v dorostu 100 m 11,4 (1975), 200 m 24,4 (1976), dálka 641 (1976). Jeho schopnosti se plně projevily až v kategorii mužů – 60 m 6,9 (1987), 100 m 10,7, elektricky 11,27 (1978), 150m 16,7 (1983), 200 m 21,6, elektricky 22,51 (1983/1978), 300 m 35,40 (1985), 400 m 48,92 (1984), 500 m 1:05,7 (1989), 600 m 1:21,2 (1984), 800 m 1:53,95 (1988).

Většina těchto výkonů byla okresními rekordy, 1000 m 2:35,9 (1985), 110 m překážek 19,5 (1985), 400 m překážek 56,8 (1986), dálka 653 (1980), tyč 280 (1987), trojskok 12,83 (1982), desetiboj 5220 (1987), běžel i v rekordní štafetě 4x100 m 42,33 (1987), 4x400 m 3:15,82 (1986) s bratry Petrjanošovými a Chlumeckým a ve štafetě 4x200 m 1:30,1 (1986). V letech 1984/1985 hostoval za prvoligový celek Zbrojovky Brno, byl s nimi i na svém prvním zahraničním zájezdu ve Švýcarsku v roce 1985. Startoval několik let na na mistrovství ČSR, ČSSR.

V roce 1982 skončil na mistrovství ČSR v hale pátý (50,98), na otevřené dráze byl v tomto roce osmý na 400 m za 49,87 (v rozběhu 49,55). V roce 1983 se stal mistrem ČSR v hale (50,20), na mistrovství ČSSR skončil třetí (49,44), venku na mistrovství ČR čtvrtý (49,02). V roce 1984 v hale na mistrovství ČR druhý (49,66), na ČSSR čtvrtý (49,40), 1986 v hale na mistrovství ČR pátý (49,89). V tomto roce vznikla štafeta 4x100 a 4x400 m bří Petrjanošové, Chlumecký, Lánský, která získala na čtvrtkové štafetě první medaili v dospělých, když byla třetí na mistrovství ČR 3:17,8, na mistrovství ČSSR byla čtvrtá v okresním rekordu 3:15,82, na mistrovství ČSR byla šestá (3:18,08).

Toto umístění zopakovala na mistrovství ČSSR časem 3:17,79, když před tím na mistrovství ČSR byla čtvrtá za 3:17,11. V roce 1990 štafeta Petrjanoš Stanislav-Chlumecký-Pavel Dominik-Lánský získala bronzovou medaili na mistrovství ČR za 43,43. Ani po skončení aktivní činnosti s atletikou neskončil, zúčastňoval se veteránských soutěží. V roce 1999 se zúčastnil mistrovství ČR veteránů a skončil v běhu na 400 m třetí (58,69).

Stal se rozhodčím atletiky, jeho hlavní úkonem byla starterská činnost, jako trenér vychoval řadu atletů, především běžců. Pracuje velmi aktivně a spolehlivě ve výboru oddílu atletiky Lokomotivy. Řadu let působí jako vedoucí celku mužů, které se několikrát dostalo do baráže o postup do extraligové soutěže. Populární je svými vtípky, kdy se zcela vážnou tváří dovede tvrdit největší nesmysly.

Létalová Iveta (25. září 1965)

Pochází z Lanžhota, jejím prvním trenérem byl Ladislav Klim, pak ji předal Petru Mazourovi. Věnovala se především běhům, ale dovedla hodit dobře i oštěpem. Jako starší žákyně zaběhla 200 m za 28,2 (1980), 400 m 65,3 (1980), v kategorii dorostenek 60 m 8,2 (1981), 200 m 27,6 (1981), 500 m 1:25,5 (1981), 400 m 62,4 (1981), 800 m 2:29,2 (1962), 1500 m 5:31,2 (1982), dálka 493 (1981), v juniorkách měla 100 m 13,8 (1983), 200 m 28,5 (1983), 1500 m 5:48,2 (1983), oštěp 32,24 (1984), běžela ve štafetě 4x100 m 52,2 (1980), v ženách házela jen oštěpem 27,90. Vdala se za čejkovického běžce Petra Veverku, takže se později jmenovala Veverková.

Loučka Miroslav (27. února 1926 – 19. listopadu 1997 Břeclav)

Největší postava břeclavské atletiky a možná sportu vůbec, zakladatel poválečné atletiky v Břeclavi. Již jako žák cvičil v Sokole Břeclav I před druhou světovou válkou. V roce 1938 před záborem opustil Břeclav a přes protektorátní období žil s rodiči v Brně, kde vystudoval gymnázium. Zde se také seznámil s atletikou. Po válce začal studovat universitu, pedagogický směr tělesná výchova – zeměpis a současně se přihlásil do jednoho z nejlepších atletických klubů v Sokol Brno I, kde závodilo několik československých reprezentantů a známých funkcionářů. Z ročenky Sokola Brno I z roku 1947 je možné si udělat představu o jeho všestrannosti.

Zaběhl 100 m za 12,0, 200 m 24,4, 400 m 56,5, 1500 m 4:48,1, 110 m překážek 19,6, koule 10,69, výška 175, dálka 682, tyč 230, oštěp 42,88. V desetiboji byl nejlepší v oddíle - 4865 bodů (12,6 – 638 - 10,69 – 165 - 56,5 - 19,6 - 7,68 - jde asi o omyl – 230 - 42,88 - 4:48,1), stejně jako v dálce, i v hodu granátem (65 m) je veden jako rekordman jednoty. Současně se studiem v Brně (to již bydlel v Břeclavi) se zapojuje do obnovy Sokola Břeclav I. Soustřeďuje se na zprovoznění stadionu a tím i atletiky. Jen pro představu: uprostřed hlavní rovinky, uprostřed plochy stadionu a uprostřed vedlejší rovinky zejí krátery po amerických bombách z náletu v listopadu 1944.

Jejich zavezení sutinami z jiných míst v Břeclavi je zásluhou jeho organizační práce. S obnovou atletické činnosti začal na podzim 1946, kdy shromáždil skupinu studentů (především z gymnázia), kteří kromě lopaty občas i trénovali. Přes zimu vedl tyto atlety ve všeobecných hodinách sokolských cvičení. Cvičilo se většinou v malé tělocvičně gymnázia, vedl vždy několik družstev rozdělených podle výkonnosti. Hlavní náplní byla sportovní gymnastika, nakonec se hrál basketbal, nikdy nechyběl pochod se zpěvem na začátku i konci hodiny jeho oblíbených slovenských písniček.

V roce 1948 byla otevřena obnovená dráha, byl hlavním pořadatelem, rozhodčím a nakonec i závodníkem při závodech břeclavských škol. Uspíšení obnovy stadionu byl župní slet Sokola v červnu 1948, který byl přidělen právě Sokolu Břeclav I. Pak se již pořádaly další závody, jedním z nich byl „Běh  28. října“, který se běžel ze stadionu, zadní branou směrem k zámku, který se oběhl a běžci se vrátili na stadion, kde končili na hlavní rovince. Vše vymyslel a přichystal „Mirec“ nebo také „Johny“, jako se mu říkalo.

V roce 1949 pokračuje obnova atletických sektorů. Svými známostmi ze školy vyjednal první utkání dorostu se Znojmem a mužů s Hodonínem. Dráha byla neurčitých rozměrů kolem 360 metrů a hovoří se o přebudování oválu na 400 metrů. Tento čas přichází asi v roce 1953, kdy nový režim po „Únoru 1948“ rozhodl o konání okresní spartakiády v roce 1955, tehdy již na stadioně Lokomotivy Břeclav. Organizaci práce si vzal na starost právě Miroslav Loučka a hned se pustil do práce, jeho velkými pomocníky byli žáci tehdejší průmyslovky, kde začal učit, a členové oddílu atletiky.

Cvičební plocha se do spartakiády stihla vybudovat, atletická dráha ale ne. Je třeba dodat, že veškeré výpočty a vyměřování dělal sám. Atletický ovál se rýsoval, budovaly se mantinely dráhy, života na dráze přibývalo jen pomalu. Nejprve 60 m na hlavní rovince, pak první dráha kolem oválu, postupně přibývaly další dráhy, dokončování hlavní rovinky (6 drah) a teprve těsně před spartakiádou byl nasypán celý ovál (4 dráhy) za vydatné pomoci místního vojska. Otevření atletické dráhy proběhlo v květnu 1958. Vzal na sebe organizaci dvoudenního mítinku za účasti předních atletů republiky, především brněnských a zlínských atletů, několika závodníků Dukly Praha. Pak se poměrně ustálil chod oddílu, není třeba uvádět, že Loučka byl zvolen jeho předsedou, ale budovalo se a dodělávalo stále dál. Po vyučování šel na stadion a domů chodil za tmy.

Blížila se totiž další spartakiáda 1960. Mezi tím koupil dům na Riegrově ulici a přibyla jeho rekonstrukce za pomoci celé rodiny a některých členů oddílu. Je třeba dodat, že jeho manželka prodělala dětskou obrnu a pak se narodilo celkem šest dětí. Později se na několik desítek let stal předsedou tělovýchovné jednoty, členem předsednictva OV ČSTV, spartakiádních štábů okresu i TJ, stavební komise. Byl ústředním rozhodčím atletiky, zúčastňoval se mezistátních utkání, mistrovství Československa, byl vedoucím družstev pro soutěže, řídícím soutěží pro mládež v okrese.

Po odchodu do důchodu byl přijat jako stálý údžbář stadionu a později i sportovní haly, kterou pomáhal budovat a udržovat. Práce na stadioně ho stály téměř život. To když nakládal traktor na vlečku a ten se na nájezdní ploše převrátil a Mirek skončil pod ním. Téměř rok trvalo léčení. Po roce 1989 pomáhal obnově Sokola. Napřed pracoval v obou organizacích, ale pak se rozhodl pro Sokol. To jsme však odbočili od jeho závodní atletické činnosti, kterou jsme opustili v roce 1947. V roce 1948 se zúčastnil při všesokolském sletu mistrovství republiky v desetiboji, při němž si vážně poranil koleno, se kterým laboroval až do konce života. Vrátil se i s tímto zraněním a závodil ještě v dálce.

Dovedl ještě skočit 653 cm, pomáhal především celku mužů v mistrovských utkáních, absolvoval vždy maximální počet disciplín. 100 m zaběhl za 11,4 (1948), výška 177 (1955), dálka 682 (1947), tyč 315 (1958), trojskok 11,82 (1948), koule 11,84 (1954), disk přes 32 m, oštěp 47,15 (1957), desetiboj 5170 (?). Jednu velkou neřest však měl a to bylo kouření, kterého se přes několik pokusů nedovedl zříct. Teprve vážná nemoc učinila konec, ale hodně pozdě. Pro počínající žáčky byl menší bůh, vzor pro sportování.

Pokud se to dověděli, nemohli se z toho dlouho vzpamatovat. Je třeba dodat, že atletika a sportovní gymnastika nebyly jeho jedinými sporty, hrával závodně basketbal i volejbal, výborně lyžoval. Za svůj život dostal řadu významných, i státních vyznamenání, sportovních i občanských v rámci TJ, města i okresu.

Löfflerová Kristýna (25. července 1994)

Pochází z Moravské Nové Vsi, chodila však do břeclavských škol, nejprve na ZŠ Břeclav-Slovácká, později na ZŠ Břeclav-Kupkova. Tam trénovala pod dohledem učitelů Pláteníka a Evy Doležalové, která ji pak trénovala i v Lokomotivě Břeclav. Byla výrazným sprinterským talentem. V kategorii mladšího žactva zaběhla 60 m za 8,30 (2107), s větrem +2,1 dokonce 8,15, 150 m 20,43 (2007), dálka 488 (2007). Ve starších žákyních 60 m 8,18 (2008), 100 m 12,97 (2008) při svém pobytu v Belgii, kde její otec pracoval jako voják, 200 m 27,78 (2009), tyč 230 (2009), dálka 517 (2009), pětiboj 3295 (2009), koule 9,50 (2009), v dorostenkách 60 m 8,09 (2010), dálka 539 (2010). V roce 2011 dlouhodobě onemocněla s páteří a již se na dráze neobjevila. V posledním období ji trénoval Josef Ošmera.

Lucká Romana (22. května 1980)

Velmi pohybově nadaná, měla vlohy pro všechny sporty i atletické disciplíny. Nejvíce se však věnovala volejbalu. Jako mladší žákyně skočila do výšky 145 (1993), ve starších žákyních měla výšku 159 (1995), oštěp 31,50 (1995), sedmiboj 3407 (14,50 - 159 - 9,65 - 22,23 - 453 - 26,46 - 3:04,36) v roce 1995. V dorostenkách skočila do výšky 161 (1997), trojskok 10,54 (1997), koule 11,04 (1996), oštěp 32,12 (1997), v juniorkách výška 164 (1999), trojskok 10,68 (1999), oštěp 35,60, v ženách výška 155 (2000), trojskok 10,21 (2000), oštěp 30,55 (2000). Pak definitivně přešla na volejbal, hrávala v ligovém celku Lokomotivy Břeclav. Je třeba podotknout, že patřila mezi nejhezčí atletky historie břeclavské atletiky.

Lucký Radek (29. dubna 1964)

Patřil do velmi silného ročníku 1964. Jako starší žák měl trojskok 10,67 (1979, disk 34,08 (1978), disk 1,5 kg 32,70 (1979), oštěp 41,30 (1979), kladivo 38,16 (1979), v dorostu disk 37,12 (1980), koule 6,25 kg 12,40 (1981), disk 2 kg 39,14, kladivo 45,60 (1980), kladivo 6,25 kg 40,76, kladivo 7,25 kg 32,80 (1980), v juniorech koule 6,25 kg 13,77, koule 6 kg 13,78 (1982), koule 7,25 11,72, disk 39,80 (1983), kladivo 6,25 43,62 (1982), kladivo 7,25 kg 42,54 (1983), v mužích disk 35,76 (1984), kladivo 39,02 (1984). Vzhledem ke svým vysokoškolským studiím v posledním období trénoval a závodil velmi málo a po studiích skončil aktivní činnost. V roce 1980 jako dorostenec získal druhé místo na mistrovství ČSSR (44,44). Zpočátku trenér Ladislav Klim.

Lukeš Petr (8. června 1943 – 22. října 2016)

Všestranně pohybově nadaný již od žákovských let, kdy se ho ujal trenér Ladislav Klim se zaměřením na desetiboj. Jako starší žák skočil o tyči 270 (1958), disk 1,5 kg 32,83, v dorostu 110 m překážek 16,9 (1960), dálka 618 (1960), trojskok 11,53 (1960), disk 40,15 (1959), disk 2 kg 36,15, v juniorech 110 m překážek 15,7 (1962) dorostenecké, mužské 17,5 (1962), dálka 630 (1962), tyč 280 (1961), koule 6 kg 13,50 (1961), disk 37,92 (61), v mužích 110 m překážek 16,7 (1967), dálka 643 (1965), tyč 325 (1967), koule 12,99 (1966), disk 41,19 (1966), desetiboj 5218 (1965). V roce 1966 44. v Československu 5621 bodů. V roce 1967 byl v anketě o nejlepšího sportovce okresu vyhodnocen na prvním místě. Po skončení aktivní činnosti pracoval především jako rozhodčí a pomocník při budování stadionu řemeslnickými pracemi.

Malariková Markéta (29. května 1988)

Zatím nejvšestrannější atletka Břeclavska, nemá prakticky žádnou slabou disciplínu. Na ZŠ Slovácká ji pro atletiku získala učitelka Iva Jobánková. Po absolvování základní školy odešla na sportovní gymnázium do Brna, po návratu ji začal trénovat trenér Chlumecký. Kromě sedmiboje, měla nejlepší disciplínu trojskok. V kategorii mladších žákyň skočila do výšky 148 (2001), ve starších žákyních 100 m překážek 18,7, výška 164 (2003), dálka 504 (2003), trojskok 10,28 (2003), oštěp 31,08 (2003), sedmiboj 3685 (2003).

V dorostu výška 166 (2004), trojskok 10,81 (2004), v juniorkách závodila za Brno, po skončení gymnázia začala studovat na vysoké škole v Olomouci. V ženách 60 m 8,15 (2010), 100 m 13,03 (2011), 200 m 26,40 (2010), 500 m 1:18,91 (2010), 400 m 62,91 (2010), 800 m 2:24,02 (2012), 60 m překážek 9,14 (2012), 100m překážek 14,76 (2010), 400 m překážek 65,01 (2011), výška 171 (2010), disk 22,02 (2011), oštěp 37,20 (2011), kladivo 20,02 (2010), sprint trojboj 2303 (2011), byla ve štafetě, která zaběhla 4x100 m 49,60 (2011), sedmiboj 4893 (2010).

V lednu 2011 utrpěla při tréninku v tělocvičně zranění kotníku, začala sezónu později, což mělo vliv zejména na trojskok, který vypustila po celý rok. V roce 2003 ve starších žákyních na mistrovství ČR v hale skončila šestá ve výšce 155, venku byla rovněž šestá se 163. V roce 2004 v hale byla čtvrtá v trojskoku dorostenek 10,81, v roce 2008 v ženách sedmé místo v trojskoku 2010, 2009 v hale šestá v pětiboji 3323, venku čtvrtá v trojskoku 12,19, do 22 let 2. v trojskoku 11,97, 2010 pětiboj v hale sedmá 3501, do 22 let pětiboj druhá, venku třetí v ženách sedmiboj (4893), druhá do 22 let.

V lednu 2012 se dostala do reprezentace pro mezistátní utkání ve vícebojích v osobním rekordu 3754, skončila čtrnáctá, mistrovství ČR v hale se pro nemoc nezúčastnila. V tomto roce se stala mistryní ČR v sedmiboji, reprezentovala v mezistátním utkání, startovala na mítincích ve Finsku a Anglii. Byla za rok 2012 vyhlášena nejlepší sportovkyní okresu. V lednu 2013 skončila na mistrovství ČR v pětiboji v hale na čtvrtém místě v osobním rekordu 3964 bodů, opět reprezentovala v mezistátním vícebojařském víceutkání ve Španělsku. Pak zcela nečekaně ukončila aktivní činnost, za důvod označila ztrátu motivace.