Osobnosti oddílu

Hledání dle specializace
Sprinteři Skokani Překážkáři Vrhači Funkcionáři Vytrvalci Trenéři Chodci Vícebojaři

Malhocký Miroslav (20. března 1961 - ?)

Pocházel z Velkých Bílovic, do Břeclavi chodil na průmyslovku, trénoval ho Petr Mazour. Jako dorostenec zaběhl 60 m za 7,1 (1978), 200 m 24,4 (1971), v juniorech 60 m 7,3 (1980), 100 m 11,2 (1979), 200 m 24,1 (1980), 400 m 52,96 (1980), v mužích 60 m 7,3 (1985), 200 m 24,1 (1983), 300 m 37,9 (1983), 400 m 53,2 (183), oštěp 44,52 (1983), sprinterský trojboj (7,6 - 11,9 - 24,3). Zemřel asi v 38 letech při dopravní nehodě pod vlečkou traktoru.

Marák Jiří (15. června 1937 – zemřel na začátku roku 2017)

Jeho hlavním sportem byl basketbal, kde byl nejlepším břeclavským hráčem a střelcem. Atletiku dělal jen doplňkově, když pomáhal celku mužů v mistrovských utkáních. Byl prvním atletem Břeclavska, který zdolal ve skoku vysokém hranici 180 cm v roce 1957, o tyči skočil 270 (1958), oštěpem hodil 49,81 (1960). Basketbal hrával, ještě když mu bylo přes 60 let.

Matalová Zdeňka (23. března 1963)

Působila v Břeclavi krátce jako učitelka. Přestoupila z Blanska. Zaběhla 400 m za 63,8 (1989), 800 m 2:22,0 (1989), 1500 m 5:12,3 (1989), 100 m překážek 18,8 (1989).

Maťašovský David (20. dubna 1983)

Jeho prvním sportem byl hokej, který hrál velmi dobře, byl obávaným střelcem břeclavských hokejistů v žákovských celcích. K atletice ho přivedl trenér Chlumecký, později trénoval s trenérem Kalužíkem. Jako mladší žák zaběhl 60 m za 7,9 (1996), 800 m za 2:20,58, do výšky skočil 153, ve starších žácích 60 m 7,3 (1998), 150 m 18,1 (1998), 200 m 24,4 (1998), 300 m 38,1 (1998), 400 m 53,2 (1998), 800 m 2:06,26 (1998), 1000 m 2:53,0 (1998), 1500 m 4:30,9 (1998), dálka 584 (1998), v dorostu 100 m 11,64 (+ 2,4), 200 m 23,67 (1999), 300 m 38,0 (1999), 400 m 50,22 (2000), 800 m 1:53,71 (2000), 1000 m 2:39,6 (1999), 500 m 1:09,03 (2000), 1500 m 4:15,96 (2000), 3000 m 9:26,7 (2000), dálka 615 (1999), v juniorech 60 m 7,3 (2002), 400 m 50,16 (2002), 800 m 1:53,29 (2002), 1500 m 4:07,72 (2002).

Byl jedním z nejlepších běžců v ČR. V roce 1998 se stal mistrem ČR v hale žáků na 800 m, venku skončil druhý 2:02,14 a první ve štafetě 3x300 m (Panajotov, Kluska). V roce 1999 byl sedmý v juniorech na 800 m (1:59,68), v dorostu skončil druhý (1:55,54), 4x400 m dorostu třetí. V roce 2000 v hale první (1:57,67), venku v dorostu první (1:53,71), druhý ve štafetě 4x400 m (3:29,77), v roce 2001 druhý na 800 m v juniorech 1:54,99, 2002 v hale třetí na 800 m (1:57,77), venku čtvrtý na 800 m (1:54,43), reprezentoval v roce 2000 v mezistátním utkání v Řecku (Kavala). V roce 2003 ukončil gymnázium v Břeclavi, začal studovat v Praze, současně přestoupil do USK Praha. Zde patřil v mužích k nejlepším v ČR, ale pro vleklá zranění ukončil předčasně aktivní činnost.

Maxa Stanislav (1. dubna 1956)

Byl fotbalista Lokomotivy Břeclav. K atletice si víceméně odskočil až v kategorii mužů, kdy zaběhl 5000 m za 15:12,0 (1982), 10 km 33:16,2 (1982). Pak se opět vrátil k fotbalu. Pro vytrvalecké tratě měl však mimořádné vlohy.

Mazour Petr (8. dubna 1946 Modřice - 30. června 2019 Valtice)

Prvním jeho trenérem byl otec, učitel v Modřicích. Ze začátku se věnoval spíše vrhům, záhy přešel na běhy, ze začátku na střední tratě, pak delší. Největších úspěchů dosáhl jako člen ligové Zbrojovky Brno. Osobní rekordy: 1500 m 3:55,9 (1966), 5000 m 14:51,0 (1972), 10 km 31:48,2 (1972), maratón 2:38:10 (1972). Závodil rovněž za Uherské Hradiště. V roce 1974 přešel jako učitel do Valtic a stal se členem Lokomotivy Břeclav, především se věnoval trenérské, rozhodcovské a funkcionářské činnosti.

Od roku 1979 pracoval v krajské sekci atletiky a jako člen výboru oddílu atletiky i TJ Lokomotiva Břeclav. Od roku 1991 byl po Miroslavu Loučkovi předsedou oddílu a okresního svazu atletiky, člen předsednictva OV ČSTV. V roce 1993 byl předsedou oblastního (krajského) svazu atletiky do roku 2000. Měl významné úspěchy jako trenér (Sajler, Lánský, Petrjanošové, Chlumecký, Létalová, Hromádko a mnoho dalších). Ve Valticích založil Běh Valtickým parkem, na který dovedl přilákat množství závodníků, ale také řadu předních atletů jako hosty nebo startéry.

Podporoval masový rozvoj atletiky velkou pomocí při organizování okresních i místních akcí, kde působil většinou jako startér. Věnoval se rovněž publicistické činnosti v okresním i krajském tisku, byl členem redakce časopisu Atletika 1980, 1982-1990, 1992-1995. Pro péči o svoji nemocnou manželku zůstal pouze v jediné funkci a to člen předsednictva okresního (regionálních) svazu ČSTV.

Miklicová - Polášková Jana (21. dubna 1962)

Měla sprinterské vlohy po svém otci-fotbalistovi. Ve starších žákyních zaběhla 200 m za 28,5 (1977), v dorostu měla 60 m za 8,3 (1978), 100 m 13,1 (1979), 200 m 28,4 (1978), 100 m překážek 20,0 (1978). V juniorkách 60 m 8,3 (1981), 100 m 13,5 (1980), 200 m 28,4, 400 m 68,6, 100 m překážek 19,6. Pak odešla studovat, stala se učitelkou-tělocvikářkou a působila na několika školách v okolí Břeclavi, její žáci startovali na okresním přeboru a školních soutěžích.

Motelka Pavel (24. dubna 1984)

Pro atletiku ho získal učitel Milan Klim na ZŠ Slovácká v Břeclavi, jeho trenérem byl pak Ladislav Klim. Ze základní školy odešel do učení do Zlína, trénoval chvíli s trenérem Halvou, ale pak se s ním rozešel, protože bral atletiku s určitou volností, trenér byl naopak známý svojí důsledností. Ve starších žácích skočil do výšky 175 (1999), disk měl 36,92 (1999), oštěp 43,60 (1999). V dorostu oštěp 48,91 (2000), oštěp 800 g 47,79 (2000), v juniorech výška 188 (2003), oštěp 49,70, v mužích výška 180 (2004), oštěp 52,10 (2004), v posledním období házel občas, nepravidelně.

Mrázová - Chorvátová Věra (27. června 1955)

Běhala nejdříve sama, zúčastňovala se různých běhů, hlavně odborářských, pak ji začal trénovat Zdeněk Herman. Závodila v prvním ženském celku na území břeclavského okresu v Hustopečích a pak za Lokomotivu Břeclav. Věnovala se především běhům, začala závodit velmi pozdě, až v kategorii juniorek, kdy zaběhla 800 m za 2:43,5 (1974), 1000 m 3:46,4 (1974), 1500 m 6:00,8 (1974), v kategorii žen pak 400 m za 65,1 (1977), 800 m 2:43,6 (1978), 100 m překážek 18,0 (1977).

Netopilík Jan (24. listopadu 1936, Trojanovice)

S atletikou začínal v Kosticích v roce 1951, první větší závod byla atletická středa v Břeclavi - 556 do dálky. Po skončení základní školy odešel do Brna do učení, závodil za Sokol Brno I (1952-1954), pak za Spartak Sokolov (1955), Hradec Králové (1956), Spartak Sokolov (1957-1958), na vojnu šel do Dukly Praha (1959-1960), CHZJD Bratislava (1960-1966). Největších úspěchů dosáhl v Dukle Praha, když čtyřikrát překonal československý rekord ve skoku dalekém z 753 až na 766 v roce 1960. Byl mistrem republiky ve štafetě 4x100 m (1960), dvakrát v dálce (1959-1960). V letech 1958-1960 reprezentoval ve 14 mezistátních utkáních, účastník olympijských her 1960 v Římě 1960.

Němečková Dagmar (20. listopadu 1972)

Dívka vysoké postavy se věnovala nejdříve basketbalu v žákyních trenéra Ladislava Klima, který ji „svedl“ k atletice, kde se věnovala především skoku vysokému. Již v mladších žákyních skočila 145 (1986), ve starších žákyních 150 (1988), v kategorii dorostenek překonala okresní rekord výkonem 163 (1989), do dálky skočila 488 (1989), v juniorkách zdolala 155 (1991), dálka 485 (1991), v ženách 150 (1993).

Novotná Alena (2. července 1957)

Atletka z Hustopečí, která začínala v prvním ženském družstvu na území okresu trenéra Antonína Kavana v roce 1974. V dorostu zaběhla 100 m 13,1 (1975), 200 m 28,8 (1975), 400 m 68,5 (1975), dálka 496 (1975).

Novotný Roman (5. ledna 1986)

Chodil na ZŠ Břeclav-Slovácká, kde ho k atletice přivedl učitel Milan Klim. Po skončení devítiletky se zúčastňoval o prázdninách tréninků i prázdninových závodů pod vedením trenéra Chlumeckého. Po prázdninách přešel do Brna, závodil za Universitu Brno, pod vedením Stanislava Joukala. Největších úspěchů dosáhl s trenérem Pogánym, kdy skočil do dálky 821, přes 15 m v trojskoku, 215 do výšky, 100 m 10,56. Kvalifikoval se na OH do Pekingu, na několik mistrovství světa a mistrovství Evropy. V kategorii staršího žactva za Břeclav zaběhl 150 m za 18,3, 100 m překážek za 18,5, v dálce překonal okresní rekord 598, v trojskoku 11,72, desetiboj 3834 bez skoku o tyči, kde neskočil základní výšku (60 m 7,6, disk 30,32, oštěp 31,85, koule 11,55, výška 165, 1000 m 3:24,1). Všechny výkony dosáhl v roce 2001. Byl oporou školy ve školních soutěžích.

Neumann František (13. srpna 1945)

Pocházel sice z Valtic, ale na Břeclavsku se moc nezdržoval. Závodil například za Chomutov, Uherské Hradiště, do Lokomotivy Břeclav se dostal v roce 1974, kdy zaběhl 800 m za 2:00:2, 1500 m 4:08,3 (1974), pak odešel a vrátil se znovu v roce 1984, kdy už byl veteránem. V roce 1986 se stal dvojnásobným veteránským mistrem ČSSR nad 40 let na 400 m 57,3, 800 m 2:05,8. Pak vážně onemocněl ochrnutím svalů a atletice se už nevěnoval.

Neumann Slavomír (7. srpna 1966)

Syn Františka Neumanna, nevěnoval se běhům jako jeho otec, ale především skokům. Jeho trenérem od samého začátku na valtické škole byl jeho učitel Petr Mazour. Ve starších žácích skočil do výšky 170 (1981), v dorostu 175 (1982), dálka 616 (1982), trojskok 12,83 (1983). V juniorech překonal okresní rekordy v dálce 662 (1984), v trojskoku 14,69 (1985), v mužích skočil do dálky okresní rekord 684 (1988) a také v trojskoku 14,84 (1988), oštěp 45,12 (1988). Na mistrovství ČR juniorů v hale byl sedmý (13,57), venku čtvrtý (14,20) v Praze.