Osobnosti oddílu

Hledání dle specializace
Sprinteři Skokani Překážkáři Vrhači Funkcionáři Vytrvalci Trenéři Chodci Vícebojaři

Draplová Dana (6. října 1971)

Pochází z Kobylí, jejím hlavním sportem byl basketbal, kde patřila mezi úspěššné hráčky Sokola Kobylí. Atletických soutěží se zúčastňovala za školu a také závodila za žákyně Lokomotivy Břeclav. Po základní škole odešla do Brna, kde se uplatnila v mládežnických celcích KPS Brno jako rozehrávačka. Měla vrozenou vytrvalost, která se projevila již v mladších žákyních, kde zaběhla 300 m za 46,9 (1983), 500 m 1:27,4 (1983), 600 m 1:47,2 (1983), 800 m 2:32,1, (1984), 1500 m 5:12,0 (1983). V e starších žákyních se již atletických závodech neobjevila.

Dominik Pavel Ing. (23. ledna 1968)

Jeho hlavním sportem byl tenis, ke kterému ho přivedl jeho otec, dlouholetý hráč tenisu ve Slovanu Břeclav. Měl vrozenou rychlost, kterou využíval v tenise a později v atletice. Jako mladší žák zaběhl 60 m za 7,9 (1981), 150 m 19,8 (1981). Ve starších žácích ani v dorostu nemá zaznamenány výkony v tabulkách. Teprve v juniorech se objevuje jeho výkon na 100 m 11,1 (11,53 z roku 1986 a 1987), 200 m 23,8 (1987), nejvíce závodil v kategorii dospělých, kdy patřil mezi nejlepší v okrese. Svědčí o tom jeho výkony na 60 m 7,0 (1987), 100 m 10,7 (1991), 200 m 22,3 (1991). Byl často členem štafet, nejlépe v roce 1990 4x100 m 43,43 získal bronzovou medaili spolu s J. Petrjanošem, Lánským a Chlumeckým. Jeho trenérem byl Petr Mazour. V roce 2014 se stal starostou Břeclavi.

Dominik Petr MUDr. (5. prosince 1971)

Druhý z úspěšné bratrské sprinterské dvojice byl rovněž tenistou, atletice se věnoval více než jeho starší bratr pod vedením trenéra Chlumeckého. Jeho výkony se projevily až v roce 1988, kdy na prázdninové atletické středě zaběhl 150 m za 17,7. V kategorii juniorů zaběhl 60 m za 7,2 (1990), 100 m za 11,5 (1989), 200 m 23,1 (1990) a 400 m za 52,2 (1990). V mužích již trénoval systematicky, na 60 m měl čas 6,9 (1994), 100 m 10,7 (1993), jako první zaběhl elektricky měřenou stovku pod 11 sekund (10,98). V té době hostoval za Olymp Praha, s větrem +2,4 m/vt běžel 10,92 v roce 1995.

V tomto roce měl 200 m za 21,91, s větrem +4,1 zaběhl tuto trať za 21,64, 150 m běžel za 15,7 (1994). Začal se zaměřovat na 400 m, kde v roce 1995 zaběhl čas 48,64 a velmi těsně se přiblížil okresnímu rekordu svého trenéra (48,60). Svého největšího úspěchu dosáhl v roce 1995, kdy na Mistrovství ČR na 400 m skončil na 4. místě (48,64). Studoval medicinu v Brně, po promoci se oženil s břeclavskou běžkyní Táňou Remiášovou, atletikou se již nezabýval. Později se vrátil k rekreačnímu běhu, bydlel v Brně.

Dubský Jiří (10. července 1970)

Jeho vysoká postava a výškařský talent se začal projevovat ve starším žactvu, kdy v roce 1985 zdolal 170 cm. V dorostu se zlepšil na 185 (1985), v roce 1986 příležitostně skákal i trojskok (11,67). Jako první junior (a druhý atlet vůbec) překonal v roce 1989 hranici dvou metrů (200) ve skoku vysokém, v trojskoku dosáhl nejlepšího výkonu 13,51 (1989). V kategorii mužů se již nezlepšil (195), i když poměrně dlouho závodil za celek mužů. V jeho tréninku mu radil jeho otec, později spolupracoval s držitelem okresního výškařského rekordu Karlem Švestkou.

Fiala Vavřín (6. července 1934 – 9. července 2005)

Spíše živelně se věnoval běhům, především v terénu, i když pravidelně startoval v celku mužů Lokomotivy Břeclav v mistrovských utkáních. Se svým nerozlučným partnerem Rudolfem Hanáčkem vyráželi téměř každý týden jako zaměstnanci ČSD zdarma na závody po celé republice i když končili většinou hluboko v poli poražených. Spolu běželi také jako první maraton v provedení běžců okresu. Věnoval se později rovněž výkonnostní turistice a značkování. Zemřel těsně po dosažení 71 let.

Fialová Josefa (1947)

Navštěvovala ZŠ Břeclav Kupkova, kde i přes svoji vysokou postavu vynikala rychlostí a odrazem. Přesvědčivě vyhrávala sprinty a dálku, slušné výkony měla i ve výšce. Pokud trénovala, to bylo však velmi nepravidelně, pak ji vedl Ladislav Klim. Byla první sprinterkou v okrese, která zaběhla 100 m pod 14 vteřin, 13,8 v Malackách v roce 1962. Její nejlepší disciplínou byl skok daleký, kde jako starší žákyně skočila 520 cm v roce 1962. Hostovala za celek žen Hodonína ve II. lize. Později onemocněla roztroušenou sklerozou a skončila na invalidním vozíku, z Břeclavi se odstěhovala. Měla přezdívku Jofi.

Formánek Adam (20. prosince 1983)

Jedním z prvních sportů, kterým se věnoval, byl basketbal u trenérů Marušky mladšího a staršího, hrál v celku žáků a dorostenců, které patřily mezi nejlepší v kraji. K atletice ho získal na gymnáziu trenér Chlumecký. Byl velmi všestranný, měl vrozenou vytrvalost, odraz a sprinterské vlohy doplňoval tréninkem. V okresních tabulkách se jeho jméno objevuje v kategorii starších žáků, v roce 1998 skočil do výšky 173. V kategorii dorostu zaběhl 800 m za 2:04,34 (2000), 1500 m 4:17,27 (2000) přesto, že se vytrvalostnímu tréninku věnoval jen okrajově.

Do výšky skočil 180 (1999). V juniorské kategorii zaběhl 200 m za 23,3 (2002), 400 m 52,47 (2002), 800 m 2:02,71 , (2001)1500 m 4:22,45, 110 m překážek 17,48 (2002), 400 m překážek 58,9 (2002), výška 194 (2002), dálka 646 (2002), tyč 361 (2002), trojskok 13,59 (2002), koule 12,40 (2002), oštěp 46,82 (2002). V juniorském desetiboji překonal krajský rekord 6026 b., v mužském desetiboji získal 6015 bodů. Největší úspěchy dosáhl v kategorii mužů.

Přehled jeho nejlepších výkonů 60 m 7,35 (2008), 100 m 11,19 (2008), 200 m 22,12 (2008), 300 m 36,23, 400 m 49,75 (2008), 500 m 1:06,90 (2007), 800 m 1:59,76 (2007), 1000 m 2:36,92 (2009), 1500 m 4:17 ?, 110 m překážek 15,09 (2008), 400 m překážek 53,10 (2008), 200 m překážek 25,98 (2005), v tom roce to byl nejlepší výkon v ČR, výška 198 (2003), dálka 704 (2008), tyč 470 (2008), trojskok  13,33 (2003), koule 13,30 (2005), disk 42,26 (2009), oštěp 55,31 (2008), kladivo 32,12 (2009), klasický pětiboj 3616 (2008), sedmiboj 5171 (2008), největších úspěchů dosáhl v desetiboji, když se v roce 2008 stal Mistrem ČR v osobním rekordu 7446 bodů ve Staré Boleslavi.

Za tento úspěch reprezentoval ČR v Evropském poháru a později ještě ve Finsku. V tom roce byl vyhlášen nejlepším sportovcem Břeclavska. Ještě před tím v roce 2006 skončil v halovém sedmiboji na 8. místě v ČR, v desetiboji byl pátý v ČR. V roce 2007 byl na mistrovství ČR druhý. Pak začal mít zdravotní potíže. Studoval stavební inženýrství v Praze (vodní stavby), dostal nabídku na stipendium v Indonézii, kam odjel v polovině roku 2009, vrátil se za rok, ale pak ještě pokračoval v roce 2010 a 2011.

Po návratu se oženil se svojí indonézskou přítelkyní Susanti v Břeclavi, kde spolu také žili. Jeho výkonnost se však zhoršila následkem dlouhé přestávky i pokračujících zdravotních potížích. V roce 2011 dosáhl v běhu na 110 m překážek 15,90, ve vrhu koulí 13,08, hodinový desetiboj 6036 bodů. Vleklé zranění achilovky ho omezovalo v tréninku i závodění, později startoval jen v disciplínách, které nebyly tak náročné na zátěž achilovky.

Foukalová Irena (22. března 1965)

Pochází z Valtic, kde ji pro atletiku objevil učitel a trenér Petr Mazour. V prvopočátcích měla nejlepší výkony v bězích. V mladších žákyních zaběhla 300 m za 46,4 (1977), 500 m 1:28,0 (1977), byla členkou štafety (Kulišová, Pristachová), která v roce 1978 překonala československý rekord na 3x600 m, později dovedla hodit koulí 3 kg 10,00 m (1978). Ve starším žactvu již nedosahovala lepších výkonů.

Franzbergerová Božena (16. července 1963)

Pochází z Popic, chodila do školy do Šakvic, kde ji objevila jako běžkyni učitelka Bártová. Rozhodující krok k atletice byl v roce 1975 při okresním finále Běhu Mladé fronty v Podivíně po závodě starších žákyň, kdy za ní došel trenér Klim a přesvědčil ji za podpory učitelky Bártové k tréninkům v Břeclavi. Zde se jí po běžecké stránce ujal běžec Milan Bachman, protože však měla sklony k vrhačským disciplínám (jako mladší žákyně 50 m v hodu míčkem v roce 1976), začala přetahovaná mezi trenéry Bachmanem a Klimem, který ji přemlouval na oštěp.

Protože její první výkony v oštěpu byly za hranicí okresního rekordu, zvítězil nakonec oštěp. Již v roce 1977 jako starší žákyně obsadila na mistrovství České republiky čtvrté místo výkonem 31,34 (Hradec Králové). Ve druhém roku žákyň, tehdy to byla kategorie mladšího dorostu, obsadila 2. místo v oštěpu za výkon 38,50. Kromě toho ještě zaběhla 400 m za 65,0 (1978), 500 m 1:25,6 (1978), 60 m překážek 11,3 (1977), 600 m 1:49,0 (1977). Jako mladší dorostenka měla vrchol v roce 1979. Byla druhá v Česku v kategorii 16letých a v kategorii juniorek se stala dokonce současně mistryní Československa výkonem 45,82 (starý typ) a byla nominována na tehdejší mistrovství východní Evropy (závod Družba) a zde skončila osmá výkonem 43,40.

V tomto roce také přešla do Tréninkového střediska mládeže v Brně k trenérce Vladěně Freisové (ta už před tím konzultovala její tréninky) do Zbrojovky Brno. Zde pak startovala za ligový celek žen a překonala hranici 50 m (51,25) a dostala se i do reprezentace. Provdala se za známého cyklistu, účastníka Závodu míru Kozárka a žijí v Brně a je spolumajitelkou obchodu s koly.

Fröhlichová Eva (23. prosince 1983)

Dá se říci rozená sprinterka, ujal se jí na ZŠ Slovácká trenér Chlumecký (později pokračovala na gymnáziu). Již jako mladší žákyně zaběhla 60 m za 8,3 (1995), 300 m 46,2 (1995), výška 145 (1996). Ve starších žákyních měla 60 m za 8,19 (1998), 100 m 12,8 (1998), 150 m 19,32 (okresní rekord 1998), 200 m 27,5 (1997), 300 m 41,73 (1998), 800 m 2:32,4 (1998), výška 158 (1998). V roce 1997 skončila na Mistrovství ČR na 300 m na osmém místě za 44,91. V roce 1998 získala bronzovou medaili na Mistrovství ČR ve stejné disciplíně v čase 41,94. V dorostenkách měla 60 m ručně 7,7, elektricky 7,93 (2000), 100 m 12,5, elektricky 12,78 (1999), 150 m 19,4 (2000), 200 m 25,86 (2000), 300 m 41,0 (1999), 400 m 57,76 (1999), 800 m 2:31,4 (1999), výška 158 (1999).

V roce 1999 v srpnu byla jmenována do reprezentačního družstva ČR dorostenek na utkání v Řecku. Běžela zde 200 m za 26,03, na mistrovství ČR v roce 1999 získala bronz v běhu na 400 m za 57,76 v Jablonci. V kategorii dorostu a juniorek trpěla častými zraněními a už se jí tak nedařilo. V juniorkách měla 60 m 8,06 (2001), 100 m ručně 12,5, elektricky 12,78 (2001), 150 m 19,82 (2002), 200 m 25,6 (2001), 400 m 63,4 (2001), 800 m 2:46,0 (2001), 100 m překážek 22,1 (v sedmiboji 2001), výška 153 (2001), sedmiboj 2867 (2001). V roce 2002 po halové sezóně pro nezájem zanechala aktivní činnosti.

Gamanovová Jana (22. července 1963)

Pochází z Mikulova, odkud jezdila do Břeclavi k trenéru Klimovi, pokud jí čas dovolil. Ve starších žákyních se ještě výkonnostně neprojevila, v mladších dorostenkách v roce 1979 hodila koulí 4 kg (tehdy měly takovou hmotnost) 9,30. V kategorii juniorek zaběhla 800 m za 2:36,4, hlavní výkonnost měla ve vrzích. Koule 9,62 (1981), oštěp 37,72 (1981). V roce 1981 se na mistrovství ČSSR probojovala do finále oštěpu a skončila na sedmém místě (37,18), 76 cm od medaile. Závodila ještě v roce 1983, koule 9,24, oštěp 32,40. Odešla na pedagogickou školu a s aktivní činností skončila. I pak se věnovala rekreačnímu běhání, zúčastňovala se (Pirogovová) například Běhu na Děvín v Perné.

Grotová Natalia (12. prosince 1990)

Pochází z Hrušek, do školy chodila do Břeclavi na Slováckou ulici a pak do Gymnázia Břeclav. Svěřenkyně trenéra Zbyňka Chlumeckého se projevila v kategorii starších žákyň, kdy zaběhla 800 m za 2:24,85 (2005), 1000 m 3:23,66 (2005), 1500 m 5:09,21 (2005). V kategorii dorostenek se zlepšila na 400 m na 63,39 (2006), 500 m 1:25,8 (2006), 600 m 1:47,97 (2007), 800 m 2:20,00, 1000 m 3:20,2 (2006), 1500 m 5:20,61 (2007). V roce 2006 obsadila na Mistrovství ČR 8. místo na 800 m za 2:26,26. V juniorkách zaběhla 300 m za 46,09 (2009), 400 m 66,08 (2008), 800 m 2:25,96 (2009), 1000 m 3:36,26 (2008), 1500 m 5:17,79 (2008), 3000 m 11:47,47 (2009). V závodění se probojovala až do žen, kde v souvislosti se studiem na vysoké škole málo trénovala: 800 m 2:36,18, 1500 m 5:06,37 (2010), 3000 m 11:51,93, 5000 m 20:41,46 (2010), 3000 m překážek 14:08,46 (2010). V roce 2011 již neabsolvovala žádný závod.

Grzyb Branislav (12. řjjna 1968)

Pochází z Mikulova, jeho trenérem byl od začátku Petr Mazour. V mladších žácích zaběhl 300 m za 42,7, 1000 m 3:05,1 (1981), ve starších žácích 150 m 17,9 (1982), 200 m 25,0 (1983), 300 m 40,1 (1982), 400 m 54,43 (1983), 800 m 2:10,9 (1983). V roce 1983 skončil na mistrovství ČR, tehdy ještě v dorostu 15 let na 4. místě. V mladším dorostu 100 m 11,79 (1985), 200 m 23,7 (1985), 400 m 52,06 (1984), 800 m 2:06,0 (1985). Jako junior zaběhl 150 m za 17,1 (1986), 200 m 23,8 (1986), 400 m 51,89. Tímto výkonem byl v roce 1986 na pátém místě na mistrovství ČR.

Háderová Radmila (10. dubna 1958)

Pochází z Hustopečí, kde ji pro atletiku získal učitel a trenér Antonín Kavan, který zde založil první ženské družstvo na okrese. Vynikala již od žákovských let především ve skoku vysokém, kde jako první závodnice na okrese překonala hranici 150 cm výkonem 151 6. června 1973 v Lipníku nad Bečvou. V kategorii dorostu byla první pokořitelkou hranice 160 cm - 5. května 1975 v Hodoníně. V juniorkách přeskočila 161 cm. Po delší době se k atletice vrátila pod jménem Křehulová jako funkcionářka známého výškařského závodu Hustopečské skákání a také jako matka jednoho z nejnadějnějších českých výškařů Jiřího Křehuly (226). Ve funkcionářské práci pak pokračovala jako členka organizačního štábu Hustopečského skákání a byla při založení atletického oddílu Atletika Hustopeče v roce 2011.

Hanáček Rudolf (2. dubna 1924 – 15. ledna 2002)

Velmi zajímavá a známá postava břeclavské atletiky se věnoval vždy jen běhům na delší vzdálenosti. Pocházel z Poštorné, pracoval jako dělník ČSD, významně pomohl při budování stadionu a atletické dráhy (1955-1959), kdy po první šichtě v práci pracoval až do setmění na stadioně. Pamatoval si humorné příběhy z atletiky, nikoliv však výsledky ze závodů. Pokud mu je někdo nenapsal na kousek papíru, pak byly navždy ztraceny. Nikdo se nikdy nedověděl, kdy a jak se dostal k běhání. Zmiňoval se, že běhal již za „první republiky“, údajně běžel závod na stadioně v Břeclavi (snad 5 km) v době zabraných Sudet. Zúčastňoval se téměř každý týden přespolních a silničních běhů po celé republice se svým tréninkovým druhem Vavřínem Fialou.

Oba byli zaměstnanci dráhy, a proto to pro ně nebyl problém. Vypomohl i družstvu mužů Lokomotivy Břeclav při mistrovských závodech na dráze. Zachovalo se jeho několik výsledků, které však nemusí být jeho nejlepšími výkony. 3000 m zaběhl za 9:30,8 (1959), 5000 m 16:35,0 (1954), 10 km 35:27,6 (1954). Jisté je, že jako první na okrese (spolu s Fialou), běžel maratonskou trať (asi 1967), uchoval se čas 3:17:30,4 (1967). Byl dlouho svobodný, teprve kolem sedmdesáti let se odstěhoval k přítelkyni do Kroměříže, kde také zemřel.